Věřit

Měla jsem se sejít s kamarádkou, ale když jsem dorazila na místo, u stolku nad kávou kromě kamarádky seděla i kamarádčina kamarádka s akutním problémem. Byla zamilovaná na dálku, měla přítele - nepřítele, co ji chtěl - nechtěl, miloval - nemiloval. Komplikovaný chlap a komplikovaný vztah, ona byla z toho na mašli a moje kamarádka jí dávala první pomoc.
,,Napsal mi dlouhý mail úplně o ničem a na závěr připojil PS:Miluji tě intermitentně," řekla kamarádčina kamarádka, zkráceně KK.
,,Co to znamená intermitentně?"zeptala se kamarádka.
,,To netuším." řekla KK utrápeně. ,,Myslela jsem si, že ty budeš vědět, si taková sečtělá."
,,A nebude to nějaká jazyková specialita? "zeptala se kamarádka a obě upřely oči na mne, neboť já jsem si jazykových specialit užila za svůj pohnutý život víc, než bych si kdy pomyslela.
,,Tuhle jazykovou specialitu neznám" řekla jsem. ,,To se ten tvůj vyjadřuje vždycky tak složitě?"
KK si povzdechla, pohrkala lžičkou v poloprázdné šálku a pak prohlásila:
,,Podle mě intermitentně znamená nevyslovitelně. Nebo nesrovnatelně s ničím, co jsem dosud zažil. Ano, cítím to tak. Miluji tě intermitentní, tedy více než jsem si ochoten připustit, tak zvláštně jako ještě nikdy."
,,To dává logiku." řekla kamarádka povzbudivě.
,,Hlavně to dává sílu vydržet." řekla jsem já o něco cyničtěji.
,,Díky." usmála se KK. ,,Hned mi je lépe."
KK se zvedla a my s kamarádkou jsme zbytek odpoledne strávily motáním se po knihkupectvích, přetřásáním vlastních životů a přehrabováním se ve výprodejových sukních. Než jsem přišla domů, interminentnost se mi vykouřila z hlavy.
Uběhlo pár měsíců. Byla jsem na návštěvě u jiné kamarádky, sobotní odpoledne v malém bytě, všichni všechno slyšíme a její muž právě vysvětluje nějakému cestovatelské kamarádovi do telefonu příznaky malárie.
,,Jsou přitom i horečky, ale jen tak intermitentně." řekl.
,,Co si to řekl?" zeptala jsem se.
,,O malárii?"
,,Intermitentní!"
,,No ano. A co?"
,,Co to přesně znamená?"
,,Přerušovaně. Střídavě."
,,Takže miluji tě intermitentní znamená ..." začala jsem.
,,Znamená chvíli tě miluji a chvíli ne. To ti zas kdo řekl?"
Prohlásím, že to by bylo na dlouho a volám kamarádce, že KK by se na toho svého váhavce střídavého přerušovaného měla vykašlat, že z toho nic nebude, že ji jen trápí.
,,Už spolu žijí a budou se brát." oznámila mi kamarádka.
,,S intermitentním?" podivila jsem se.
,,S tím. Ona totiž nemá doma slovníky, chápeš, takže on si vypisoval, co chtěl, ona si to vysvětlovala po svém a nakonec ho zválcovala."
Shodly jsme se na tom, že si pravý význam slova intermitentně necháme pro sebe, protože KK ho už vědět nepotřebuje.
Někdy asi fakt není tak důležité rozumět, ale vydržet. Alespoň v lásce se ukazuje dost podstatné nepátrat po pravdě, jen věřit. Věřit!