Sám sebe

Existuje prý člověk, který za 100 eur denně pronajímá sebe. Udělá téměř cokoli, jen se to musí vejít do jednoho dne a nesmíte ho přitom osahávat. V poslední době na toho člověka často myslím a v duchu vzývám někoho, kdo by na to měl povahu, aby si podobnou živnost založil také. Tady u nás, v přiměřené vzdálenosti a s adekvátním ceníkem, abych jeho služby mohla využít i já. Chtěla bych zvednout telefon a objednat si člověka - spolehlivého, kompetentního a svým způsobem multifunkčního - který by jeden celý den dělal mě. Dělal ve smyslu zastoupil. A to plnohodnotně, možná by mohl přidat i nějaký ten nadstandard.
Ráno by vstal a bez reptání by absolvoval klasické rituály kolem snídaně. Řídil by bez jediné nadávky a bez jediného zaváhání při parkování. Pracoval by vysoce kvalitně, zodpovědně, do úmoru a s úsměvem na rtech. Byl by k dispozici všem, co s ním potřebují mluvit. Byl by dobrou matkou, dcerou, přítelkyní, sousedkou. Sedmnáctkrát by řekl " Začni si uklízet hračky." a ani by se mu nezachvěl hlas. Uklidil by spíž, spolehlivě detekoval hnijící potraviny, vypral by a vyvěsil prádlo tak, aby jej nebylo třeba žehlit. Navařil by zdravé chutné jídlo bez živočišných tuků a kdyby to jídlo nikdo nechtěl jíst, bez mrknutí oka a s písní na rtech by ho vyhodil do odpadkového koše. Dvacetosmkrát by líbezným hlasem řekl " Umýt zuby a do postele " před spaním by si zacvičil a použil by všechny dostupné přípravky proti mimickým vráskám, na které přes den usilovnou prací vydělal . V pravý čas by říkal slova " Miluji tě " , "Promiň " " No toto, to je ale zajímavé ! " A " Nedělej si starosti, já všechno vyřídím " .
A já bych zatím ležela v posteli a četla si nějakou knížku nenáročnou na přemýšlení. Nebo bych se setkala s lidmi, se kterými jsem se dlouho neviděla.
No a když jsem se právě akutně utápěla v tom, jak mě nebaví všechno stíhat a jak mi zase začalo tikání nad levým očním víčkem, byla jsem podívat na babičku v nemocnici. Na pokoji byly tři dámy v seniorském věku s přeleženými vlasy. Také debatovali o tom, jak nic nestíhají, protože když se o berlích dostanou na toaletu a zpět, chce se jim třeba zas. Jednodenního člověka by si rady pronajali také, jen by to musel vzít včetně zdravotního stavu.
,,Bylo by krásné na jeden den si odpočinout od toho, že jsem stará."řekla babička.
,,Není to sice malý peníz , těch 100 eur, ale snad by se nám vnuci na ten špás složili."

Chvíli trvalo, než všem zapnulo, o čem je řeč, ale pak se všechny od srdce nahlas zasmály.