Nesahej mi na kočku,
když zrovna jím vánočku.
Nemohu slastně hýkat,
když musím jídlo žvýkat.
Nejde křičet božínku
a přitom kousat rozinku.
Nebudu s Tebou chrápat.
To musíš přeci chápat.
Vánočku mám jednou za rok.
Na kočku teď nemáš nárok.
Já dávám přednost sladkostem,
tak nech péro v klidu naprostém.
Až sním celou vánočku,
budeš mi sahat na kočku.
Pak získanou energii
vyšukám s Tebou při orgii.
Má kočka bude blažená
a Tvá předkožka stažená.
Tohle je první věc, kterou sem píšu a nezakládá se na pravdě. Na kočku mi totiž nikdo nesahá. Manžel sice každý den kočce vypráší kožíšek, ale to je tak všechno. Blaha mám prý dosáhnout s mou novou hračkou od Ježíška.
Každý den jsem použita jako gumová šukací pomůcka, která už není potřeba jakkoli mazlit a uspokojovat. Na otázku: "Uděláš mi to taky?" mi bylo odpovězeno: "Vždyť máš womanizer."
Tak nevím. Dostala jsem ho pro radost nebo za trest?