Nespravedlivá Jezabel

Procházka mi pročistí hlavu a navíc nebudu doma, kdyby náhodou přijel a chtěl mi něco nalhat.....na to už vážně nemám sílu a náladu taky ne.....
Hlavou se mi honí myšlenky sem a tam. Proč nemůžu mít normálního chlapa, proč se mi připlete do života vždy nějaký pitomec, proboha co dělám blbě.
Za těchto myšlenek dojdu až na okraj čtvrti. Musím se vrátit, za chvilku se bude stmívat, musím dohlédnout na mamku, udělat něco k večeři.
Ploužím se uličkami zpět, zahnu do naší uličky, nevěřím vlastním očím, před barákem stála jeho zelená obluda. Přidávám do kroku, stoupá mi tlak, zatínám ruce v pěsti.
Vystupuje z auta, s kytkou v ruce.
Prosím tě, co to bylo za esemesku?
Co! Vytrhávám mu kytku z ruky a mlátím mu ji o hlavu.
Co blbneš, ustupuje a snaží si chránit rukou hlavu a obličej.
Zašukal sis alespoň dobře, líbá líp jak já, to zas by jsi večer usnul, co. Kreténe jeden. Jeď si za ní, ať ti ho třeba ještě vykouří, jestli se ti ještě postaví, hřmím na celou ulici.
Prosím tě co se stalo, ustupuje o dva kroky dozadu a zaujímá obrannou pozici.
Vůbec nic se nestalo, že a co to bylo před firmou s šéfovou.
Jakou šéfovou??
Jo a kdo ji líbal v tom náklaďáku?
V jakým náklaďáku?? Já dnes nikde nejezdil, jenom jsem zkontroloval auto před pondělním přesunem a teď jsem byl nakoupit v Globusu. Jezdíl jsem dnes jen mazlíkem. A šéfovou jsem viděl dnes tak akorát těch pár minut u tebe v kanceláři.
A co ten červenej náklaďák dnes před firmou?
Co blbneš, víš kolik tady jezdí červenejch náklaďáků. Ty seš taky asi pěkná blbka, myslel jsem, že jsi fajn ženská. Víš co, najdi si jinýho debila. Čau.
Prásknul dvířky a vyrazil s pískotem kol.
Bylo to , jako když do mě uhodí blesk. Sesouvám se podél plotu, sedám si na podezdívku a nechápu.