Slzy

Zvoní ji telefon, huláká na celou místnost a ona ho nemůže najít. Když ho konečně najde, překvapeně se dívá kdo ji to volá. Najednou ji v hlavě vyplyne vzpomínka.

Je krásné prázdninové odpoledne, ona vybíhá z domu a rozhlíží se. Hned ho spatří, harley zaparkovaný u chodníku a on stojí u něj a usmívá se. Přichází k němu, první podání ruky, první pohled do očí a první polibek. Opodál je lavička, sednou si na ni a povídají si. Je spousta věcí co si chtějí říct a je jim spolu moc příjemně. Bohužel na setkání mají jen velmi málo času, ale i tak si tu společnou hodinu užívají. Prostor se mezi nimi najednou zmenšil, ona je stydlivá a cítí jak se červená když ji lichotí ale ruku neodtáhne když ji za ni chytí. Prsty se propletou a sedí tiše, ví že už se budou muset rozloučit, čas je neúprosný. Ona se dívá do těch jeho modrých očí plných života a smíchu, ví že tuhle chvilku si bude pamatovat do konce života, protože byla tak kouzelná. Nastává loučení, objetí a polibek a pak už se jen dívá jak odjíždí.

Je to už tolik let, viděli se jen jednou a občas si za tu dobu napíší mail nebo sms. Velmi zřídka si zavolají a teď jí volá a ona má radost jako už dlouho ne. Přijímá hovor a pak už si povídají jako by to tak bylo každý den. Sdělují si novinky ze svého života, co je trápí a dělá radost. Když mu ona povídá co se u ní děje, slyší jen ticho. To jak ji pečlivě poslouchá a občas si vzdychne nad zprávou která není moc veselá. Okamžitě ji nabízí pomoct, nahlas přemýšlí jak to udělat. A ona je tak dojatá, slzy se jí derou do očí a snaží se mu vysvětlit, že to není třeba. Že vše bude v pořádku a ona taky. Povídají si pak ještě dlouho a pak vzpomínají na své první a poslední setkání na lavičce v Dejvicích. Překvapí ji že i on si to pamatuje tak jako ona. Místo, pocity a touhy.

Když se rozloučili ještě dlouho seděla o samotě v setmělé místnosti a plakala. Ty slzy nešly zastavit, stékaly po její tváři a ona jim už nebránila. Dusila v sobě už dlouho tolik pocitů a teď už neměla sílu jim čelit. Slzy beznaděje a smutku ale i dojetí a radosti. Najednou ji bylo líp, ne nadarmo se říká že slzy pomáhají čistit duši.

Teď se jeho jméno na displeji telefonu objevuje každý den a snad se i po těch letech zas uvidí až jí to zdraví dovolí.