Bábovka

Včera Mrcha psala, že nemůže napsat blog, protože by se z toho ten její kormidelník....
Rozhod jsem se, že teda vezmu to břímě na sebe a ten blog napíšu sám. Ono upřímně řečeno, kdyby ta moje kormidelnice včera neodmítla moji nabídku, že ji ukážu cestu ne rájem, ale modrou sodomou a gomorou, tak bych si taky nemoh dovolit úplně všechno. Ale prozatím můžu.

Takže udělat takovou bábovku není žádná sranda. Možná, že už to někdo z Vás zkoušel dokonce několikrát, ale přiznejme si, výsledek pokaždé překvapí. Babicovi rady o tom, že když nemáte prdopeč, tak tam dáme magi, si nechte. Já se bavím o jiné bábovce.
Taková bábovka nejde, ani lehce, ani přesně definovat, ale když jí uvidíte, tak jí prostě poznáte. Někdy jí nemusíte ani vidět, stačí, že si napíšete pár slov a už tušíte, že je to fakt dobrá bábovka. Problém nastává, když zjistíte, že tuhle dobrou bábovku už někdo dělá. Pak už jsou jen dvě možnosti, buď se snažit tu bábovku udělat lépe, než ten druhý a nebo mu z ní v nestřežených chvílích, po troškách ujídat. Pro každého může dobrá bábovka znamenat něco jiného. Někomu bude vyhovovat rychlá a jednoduchá, jiný zas naopak radši složitou a tajemnou, nejhorší je, že požadavky a upredňostnované vlastnosti se v průběhu života neustále mění, stejně jako recepty na jednotlivé bábovky. Každopádně receptů, jak ji udělat, je stejně, jako samotných bábovek. Některá potřebuje jemnost a jiná zase tvrdý přístup, vysondovat ten správný, je úkol hodný Amatéra s velkým A, případně samozřejmě Amatérky, ale ty prý radši klobásy, nicméně, když prohodíte slovo bábovka, za slovo klobása, všechno ostatní bude prakticky stejné.
Pokud zde budete uvádět recepty na tu svou bábovku či klobásu, hlavně nejmenovat, nerad bych byl osočen, že podporuji ochutnávání cizích bábovek, případně klobás.

P. S. :Mrcha by tohle nejspíš nenapsala a ani nikdy napsat nechtěla, ale zamíchat kalnou vodou, se dá lecjak.