Jsem hovado

Zjistil jsem, že jsem úplný hovado.
Ani při běžném rozhovoru nejsem sto se udržet a někoho mimoděk neurazit. Buď mám pomalej mozek, nebo moc rychlou hubu. A kdyby jen hubu, dnes se mi podařilo přirovnat jednu amatérku k havárii v autě i při rozhovoru psaném, tzn. že mám rychlejší i palec než mozek. To už je docela zlý. Asi by neškodilo občas si to, co píšu, přečíst dřív, než to odešlu, ale, než mě to vůbec napadne, už to visí na skle.
Po tomto faux pas jsem se chtěl nad sebou vážně zamyslet, ale jen jsem se tomu asi půl hodiny tlemil jako debil. Jsem fakt hovado a ještě se tomu směju. Mě by už nejspíš nepomohla ani lobotomie, jen bych se potom tlemil jako ještě větší debil.
Asi by mě měli zavřít někam do izolace, abych nemohl obtěžovat normální lidi. Začínám přemýšlet jestli náhodou moje alter-ego Toměposer není moje skutečná osobnost a tohle hovado vymyšlená postava. Tvl, co jsem to sakra hulil za sračky? To fakticky nevím, vždyť nekouřím už ani cíga. No oni mi to řeknou, protože zrovna teď tady ležím a odebírají mi plazmu a před tím mi brali vzorek krve, asi jsem se jim nezdál už od pohledu. Já sedět na tý recepci a vidět takový hovado, tak ho vyhodím rovnou. Pak z toho vyroběj nějaký léky, někomu to daj a bude z něj stejný hovado, jako jsem já. A takovejch hovad stačí pár a nastane peklo na zemi. Obávám se, že baba Vanga a Nostradamus se nepletli, svět letos skončí a bude za to moct moje zhovadilost.
Aspoň vidíte, co mě napadá, když nemám, co dělat. No nejsem já hovado?