Mozek v kalhotách

Mozek v kalhotách - něco na tom bude.

Asi všichni víte, že chlap myslí úplně jinak před výstřikem a po něm. A to mě štve. Do teď vzpomínám, jak jsem se asi 2 měsíce rozhodoval, jestli zkusím darovat spermie na klinice nebo ne. Celé 3 dny jsem byl rozhodnutý, že do toho půjdu. Stačilo si jednou vyhonit a všechny plány jsem zahazoval do koše, proč bych to dělal? Jezdit někam na kliniku, vyhonit si můžu i doma. Pak jsem se bál, že si na té klinice vyhoním, řeknu, že nechci pokračovat a uteču. Naštěstí se to nestalo.

Další příklad dnes. Nestříkal jsem asi 3. týden. A to už je na mě moc, vzrušovalo mě všechno. stačilo, abych uviděl holku s odhaleným kotníkem. Okamžitě začala představa, co má pod kalhotami a postavil se. Tak jsem vymyslel plán. Půjdu si vyhonit do veřejných sprch (jinak bych se udělal, když by se na mě usmála :-D), pak budu tak hodinku chodit po městě a pak půjdu k jedné amatérce, pokud se jí dovolám. Jenže za celý den bez úspěchu. Takže plán B. Půjdu si vyhonit do veřejných sprch, pak budu tak hodinku chodit po městě a pak půjdu do saun. Uvidět nahou ženu bez těch sprch, asi bych se udělal bezkontaktně. :-) A dopadlo to, jak asi tušíte a jak jsem tušil i já. Po ty sprchy to šlo dobře, výstřik byl pěkný, silný,... V ten moment se mozek přepl z kalhot do hlavy, uvažování začalo: "Proč chodit někde do saun? Můžu být v klidu doma. Aspoň ušetřím. Ještě, že jsem se té holce nedovolal, takhle to bylo rychlejší a levnější." Samozřejmě asi po hodině toho začínám litovat a mozek se zase přepíná dolů.

Ach jo.
:-(