..sama...?

Být sama? Brr! Otřepala se z této představy. Neumí to. Nikdy to neuměla. Mít ráda jen sebe sama a nepodělit se, jak sobecké....
Poslední vztah jí vzal všechny ideály o mužích. I když vztah...byl to jen její pohled, on to viděl trochu jinak. A pak šel. Zlomilo jí to, pověstná kapka ... Rezignovala.
Přemýšlela, kde dělá chybu, proč každý vztah končí, její vina?
Dobře, nastal čas být sama. Ještě včera by nevěřila, že tohle někdy vysloví, natož se o to pokusí.
Vrátila se do dívčích let. Vzpomínala na své sny. pomaličku si je začala plnit.
Milovala a miluje tanec, proč tedy netančit? Miluje divadlo, tak proč nezajít? Miluje přírodu, tak hurá do skal.... Přála si dělat lidem radost, proč tedy nezačít? Už ví, jak na to....
Tolik energie měla naposledy snad ve 20ti. Jak krásné je být sama. Neřešit, netrápit se. Užívat si život po svém. Nečekat, neočekávat, těšit se z dneška. Nevracet se do minulosti. Nežít pro budoucnost....Žije dnes a žije skvěle...tančí, cestuje, dělá co miluje. Roste! Nejen ve svých očích, ale i v očích přátel.
Omládla jsi...záříš...slova která teď slyší od lidí, kteří jí znali zlomenou. A nejen od nich.
Nadechla se...nabrala vzduch do plic a s ním přišla pořádná dávka energie...a nejen ta...

Ještě jeden sen zbývá, už je malý krůček k němu.

Je sama a přesto není. Stačilo jen otevřít oči a také srdce.