IQáč

Tak mi to nedalo a taky jsem se chtěl něco o sobě dozvědět a šel jsem na vstupní testy do Mensy (ne fakt nemyslím jídelnu, tam vás pustí i bez testů).
No větší hovadinu jsem udělat nemoh. Co by jste taky čekali od předsedy H3. Nebo to bylo 3H? Teď už mi ten název tak skvělej nepřijde, hned mě napadlo - tady rovnou na3 hov..
No nic, tak k věci. Jako věděl jsem o sobě, že to je se mnou občas špatný, ale jak špatný to opravdu je, jsem si neuvědomoval. Když jsem manželce řekl výsledek, tak mi jen odvětila, že teď už je to jasný a hodně to vysvětluje - IQáč, ale pro praktickej život téměř nepoužitelnej. No paráda, tak tohle jsem fakt potřeboval, aby jí někdo potvrdil to, co tvrdí už dávno a to, že jsem autista a měl bych si s tím někam zajít. Když mi to přišlo písemně, radši jsem to ani neotevíral a snažil se ten dopis schovat, manželka na to ale přišla a vzala si ho k sobě, že prej se jí bude hodit u soudu, až mě zabije.
Řeknu vám, že bych radši byl blbej jak štoudev. Takoví jsou totiž nejšťastnější, jen si tak žijou ve zrovna probíhajícím okamžiku a nic neřeší. Neřeší politiku, neřeší prachy, neřeší kvantovou teorii, prostě neřeší nic, žijou přítomností a tím to hasne. Taky bych to chtěl umět.
Já prej zas řeším pí*oviny jako černý díry, to, že v LHC objevili novou částici obsahující dva půvabné kvarky a kopeček na Marsu, o kterém nikdo neví, jak vznikl, ale sám bych se o sebe postarat neuměl a o děti už vůbec ne. Aspoň to tvrdí moje žena a je pravda, že jsou situace, ve kterých jí musím dát za pravdu. Občas totiž buď přemýšlím moc složitě, protože si říkám, že tak jednoduchý to být nemůže, nebo se zamyslím nad jednou z výše uvedených věcí a pak třeba jedu pořád rovně než se proberu, zapomínám vystoupit z autobusu, nebo zapomenu, co jsem to vlastně chtěl koupit, i když si jsem stoprocentně jistý, že to byly čtyři věci a byly dost důležitý. Pak děkuji tomu, kdo vymyslel chytrý mobil, protože mě ze spousty takovýchto situací vyseká, aniž by se to někdo dozvěděl (někdo čti žena). Je pravda, že občas mě zas práskne, to když mi volá, kde jsem, když do obchoďáku je to deset minut a já jsem pryč už skoro hodinu. Vysvětlete pak, že se zrovna vracíte ze sousedního města, protože jste se zamysleli. Pořád je ale víc situací, ve kterých pomůže.
Prostě je pravda, že příroda někde přidá a jinde ubere, mě naštěstí sebrala jen uhrančivej vzhled a použitelnost v praktickém životě. Naštěstí je vesmír tak chytrej (někdo o něm napsal, že je kráva, ale kecal), že mi nadělil moji ženu, tudíž krásnej už bejt nepotřebuju a když budu zas vypnutej přemýšlet o hovadinách tak mě fackou zapne, abych zvládal aspoň základní život.