Schrödingerova kočka

Vyjadřování na rovinu bez náznaků má své nepochybné plusy (i mínusy). Není třeba hledat slova mezi řádky, není třeba probírat každé slovo jak ho ten druhý myslel a předpokládat, že myslí něco úplně jiného než vlastně říká.

Ale ne vždy je to ten nejlepší přístup. Jsou situace nerozhodnuté, mohou být pro nás příznivé nebo naopak nepříznivé. Dají se vyložit protichůdnými způsoby. Nevíme, jak si stojíme, a ve skutečnosti to ani není dáno. Ale už jen tím, že se na to "na rovinu" zeptáme, o tom rozhodneme. Nebo o tom rozhodneme tím, jakým způsobem otázku položíme. Takže pouhou otázkou se věci vybarví tak, nebo úplně jinak. A to tak, jak jsme to nechtěli.

A právě to je styčný bod kvantové fyziky a Murphyho zákonů.

Na závěr pár vtípků k tématu :)

Jede Einstein se Schrödingerem autem a přejedou kočku. Einstein zastaví, že se jde podívat, co s ní je. Schrödinger ho zastaví a říká: "Neblázni, chceš ji zabít?"

Základy české gramatiky: "Schrödingerova kočka je živá nebo mrtvá." - Před otevřením krabice se věta píše bez čárky před "nebo", po otevření pak s čárkou.

Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít...

U lékaře: Pane Schrödingere, ohledně vaší kočky - mám dobrou a špatnou zprávu.

Heisenberg jede se Schrödingerem autem a zastaví je policejní hlídka. Heisenberg řídí a policista se ho ptá: "Víte, jak rychle jste jel?" Heisenberg odpoví: "Ne, ale zato vím přesně, kde jsem." Policista: "Víc než 150 km/h!" Heisenberg se rozčílí: "Super, kvůli vám jsme se ztratili!"
Policista pojal podezření a požádal, aby mu otevřeli kufr. "Vezete tam něco?" zeptal se. "Jenom kočku," odvětil Schrödinger. Policista se podívá: "Vždyť ta kočka je mrtvá!" Teď se rozčílí Schrödinger: "No, teď už ano!"