Nic to se mnou nedělá

"Jdu se psem." Oblékáš si tričko a já na chvíli zahlédnu tvé bříško. Moje oblíbené oblinky, i na dálku jako bych cítil tu měkkost.

Přitočím se k tobě, líbám tě. Pravou tě jemně hladím po bříšku, levou na lopatkách.

Zajedu pod tričko, abych tu měkkost ochutnal a polaskal se s hebkostí tvé pokožky. Zajíždím pod džíny, hezky po těle, abych se dostal i pod kalhotky. Rozepnout knoflík, povolit zip a zpátky k tobě.

Neodporuješ, soustředíš se na horkost rtů. Pořád tě líbám - hlavně mít uvolněné rty, aby sis taky užila stejnou jemnost, jakou zažívám na svých rtech já, když ti lízám kundičku.

Ústy se odtrhneš. "Musím ven." Prsty pravé ruky cítím měkko a teplo. Tolik mě přitahuje, vábí mě. "Nech mě!" říkáš afektovaně.

Zajíždím hlouběji, nacházím štěrbinku a cítím kluzké vlhko. A horko. Začínám tě jemně a rytmicky masírovat, postupně projíždím víc a víc dolů.

"Nic to se mnou nedělá. Vůbec nic to se mnou nedělá." Tváříš se odmítavě a vzpurně pohazuješ hlavou.

Jenže já na to nedám. Pořád si hraju s tvou pičkou. Sem tam pohladím pysky vlevo a vpravo, jemně přejedu poštěváček. Pak zase zajedu ke vchodu a jemně v něm kroužím.

"Nic, vůbec nic. Můžeš to klidně dělat týden, je mi to jedno." Jenže hlas se Ti tentokrát trochu zachvěl.

Kundičku máš krásně vlhkou a kluzkou - tak, jak to ta tvoje květinka umí. Klouže tak příjemně, po tom tvém masíčku - i mě je to příjemné - co teprv musíš cítit ty...

"Vidíš? Nic." Oči už máš zastřené, nohy ti povolují. Cítím tvou váhu na pravé ruce, levou tě držím v pase a podpírám. Je to příjemné Tě držet, abys nespadla. Jsem tvou oporou.

Prsty mi kloužou víc a víc, budeš mít úplně mokré kalhotky. Prsty přirážím - sotva na dva články, ale důkladně. Hranou dlaně Ti přitom narážím na poštěváček. Vím to a proto se soustředím, aby ty nárazy nebyly příliš silné, ale abys je cítila.

"Nic mi to... aaaahh". Nohy máš jako hadrová panenka, opíráš se o mě a vyrážíš ze sebe orgazmus.

Nepřestávám, prsty ti tlačím na přední stranu dírky, musíš zhluboka dýchat, aby ses udržela. "Přestaň... musíš... huhhh... musíš... hmmm... musíš přestat..."

"Proč?" Jemně si tě dobírám, "vždyť ti to nic nedělá." Vím co to dělá a cítím, že orgazmus pokračuje a tvoje vzrušení roste. Chci ti dopřát ještě o trochu víc...

Už nemluvíš, jen ze sebe vyrážíš vzduch, cítím, jak se Ti napínají záda, krátké křeče v trupu... Ještě chvíli musím vydržet. Už mě bolí předloktí, kterým napínám prsty, s námahou dýchám. Musím. Zatnu zuby - přece tě o to nepřipravím...

Konečně se rozhoduji, že máš dost, vyjíždím z tebe a jemně tě hladím v klíně zleva doprava. Když projíždím okolo tvého čudlíku, jako by tebou projel elektrický proud. Dávám si pozor, abych byl jemnější.

Pomalu se uklidňuješ, opíráš se o mě, tvé ruce jsou vláčné. Přitisknu se k tvé hlavě, alespoň tak se Tě snažím polaskat na spáncích a ve vlasech. Levou rukou tě k sobě přitáhnu.

Za chvíli se probouzíš k životu. "Pojď", zavoláš na psa "jdeme ven!". Upravíš si džíny, přetáhneš tričko a jdeš ke dveřím.

Mě zůstává tvoje vůně. Jemně se brnknu prstem do špičky nosu a zhluboka se nadechnu. Je mi krásně. Díky za to, jak jsi úžasná a jak se mnou souzníš...