Te amo

Ukazovala jsem mu tu tlustou knihu, román v italštině, a říkala, že si ji jednou přečtu.
Nevím, kam se ztratila ta kniha, a nevím, kde je on.
Tehdy mě přinutil postavit se na lyže a já riskovala život své kytary, která na těch lyžích jela se mnou.
Te amo, řekl mi a políbil do vlasů.
Nebyla jsem ještě zahojená z rozchodu se svou poslední (jedinou a největší) láskou a nemohla mu víc dát.

Psala jsem si kdysi s jedním italským novinářem.
Naivně jsem si chtěla dát inzerát v listu La Repubblica a on řekl, že takové dopisy házejí rovnou do koše. Ten můj v něm neskončil a ještě mi napsal, že právě on je tím nejlepším, kdo mě italsky může naučit.

Minulý týden jsem našla svou starou učebnici italštiny a začetla se do prvních lekcí. Texty mi naskakovaly samy, znala jsem je kdysi zpaměti.

La lingua italiana mi molto piace.
Non conosco - perche.
Comincio a studiare di nuovo.

Di nuovo.
Znovu.
Co všechno může člověk po letech dělat znovu?

Učit se?
Chodit?
Zpívat?
Tančit?
Žít?
Milovat?

Te amo mi od té doby nikdo neřekl.
Prý jsou to vzácná slova
Jen moje srdce - ama sempre.