Doktorův dárek

Poznala jsem ho v knihovně, hledal něco v oddělení lékařské literatury. Oslovil mne, byl příjemný, milý a pohledný. No a tak jsem s radostí přijala pozvání na kávu v kavárně naproti budovy knihovny.
Řekl mi, že je lékař a že hledal nějakou studii, která měla být v jedné z knih, co si vypůjčil. Já zase měla nějaké učebnice psychologie.
Vykládali jsme si a měli jsme hodně společných témat. Nebylo to tedy naše poslední setkání. Asi po dvou měsících schůzek v kavárnách, návštěvě divadla a kina mne pozval k sobě na večeři a já jsem přijala. Vytáhl se, příjemný večer při svíčkách, s červeným vínem a samozřejmě s milováním. Byl dokonalý milenec, řekl mi, že jsem jediná jeho partnerka po víc jak roce a že nikdy partnerky nestřídal jak ponožky. A proto mi ani nevadilo, že jsme nepoužívali kondom. Já mám stejně prášky a můj doktor byl do mne zamilovaný.
Další měsíce uběhly doslova v líbánkách. A taky v milovánkách, souloženkách či šukankách. Každému jak libo.
Po půl roce jsem šla na pravidelnou prohlídku na gynekologii. Neměla jsem žádné problémy, ale moje gynekoložka mi udělala preventivní výtěr pochvy.
Za pár dnů jsem dostala pozvání k podání vysvětleni na Policii ČR. Netušila jsem, proč, ale dostavila jsem se tam v určený čas. Tam mi mladá policistka sdělila zajímavou věc. Ve výtěru jsem měla bakterie, které se vyskytují jen ve vagínách mtrvých žen. Musela jsem jim dát kontakt na svého milého doktora.
To, co pak policie zjistila, mne šokovalo. Můj milý byl skutečně doktor, ale patolog, který měl nekrofilní sklony. A proto často zůstával v práci přesčas a užíval si i s mrtvými ženami, které měl na patologii. Asi jsem mu i já musela připadat v posteli dostatečně mrtvá.