*** Zdál ses mi ?? ***

Už dávno nevěřím na pohádky, jsem už totiž velká holka..i když občas blbnu a lítám často tam někde vysoko mučena chtíčem nevšedních zážitků. Ale, když jsi mi tenkrát oznámil, že za mnou přijedeš stovky kilometrů a ještě k tomu na motorce, zdál se mi to jako sen..vzdálen realitě. Ne každý chlap umí držet slovo, ale Ty jsi to uměl, aspoň tehdy a bezmezný chtíč nás svedl opět a zas dohromady.

Když jsem Tě obejmula, připadala jsem si, že se rozplynu..v prostoru a čase..v ukrutném chtíči, který mě spaloval od prstů na nohou až po konečky vlasů. Připadal jsi mi jako princ, co přijel na silném koni a já aspoň na chvíli byla tvoje princezna..zakoukaná, vlhká, toužící, nadržená. S vizí společného odpoledne, večera, noci, rána a dopoledne jsem chtěla tenkrát zastavit čas..doslova a dopísmene jsem si Tě chtěla umilovat..ošoustat na nejdelší čas, který je nám vymezen.

Bože, může mi někdo říct, proč mi tak šíleně chutnáš ?? Proč mě tak fascinuješ a já se Tě nemůžu nabažit ?? Proč, když mi napíšeš vzkaz, tak vlhnu jen při pomyšlení, že jednou možná zas..třeba..brzy a ještě dřív než si myslím ?? Anebo třeba taky už vůbec ne, ale pro ten kurevsky krásnej pocit s Tebou být..stojí zato ujít štreku i na konec světa, čekat až se naše časy protnou a pocítit tu mrdavou touhu, kterou si mě umíš vzít jen Ty.

Splynutí těl..stříkající gejzíry mrdky při ovívání větrákem našich roztoužených těl..spalující doteky, horoucí polibky..šukání na všechny způsoby, zhmotnění našich chtíčů propletenců těl v posteli a ve sprše, na zemi..na křesle..v celém bytě, kde se naše vzdechy vryly do stěn činžáku. Taková smršť nadrženosti a odevzdání..touhy a vášně..divokých orgií umocněných bezmeznou chemií..to se jen tak nevydýchá..

Něžné doteky po tváři, po vlasech, po těle, pohledy jiskřivých očí a obdivné pochvaly mého já, které se nenaskládaly za celý můj život. Zdá se, jako bys mě mazal med kolem pusy..ale to nebyl med..to nebyly laciné kecy, ale opravdová osudová touha, kterou sis mě přitáhl z davu a už nepustil..

Tehdy nešlo usnout..celou noc..krátkou noc, co nám zbyla z odevzdání se..jsem probděla..pozorovala, jak spíš, držela za ruku..tiskla se v objetí s myšlenkou..já chci opravdu zastavit čas..neopustit ten ráj být na Tobě, cítit Tě v sobě, na mě, pode mnou..všude.. Možná pro ten jedinečný pocit, který se už třeba nemusí opakovat..

Byl to jako sen, který se mi chce rozplynout, ale já ho nedám..protože to byla má nejkrásnější noc v životě a za to vděčím Tobě :-*