Dan - léto 1995 / část 2

- pokračování z minula -

„A copak je tohle“ zeptala se? „Copak to pán má? To je z pozorování žabiček? Že ty jsi přece jen nějaký úchyl?“
Už jsem snad ani nechtěl nic říkat, a tak jsem trapně mlčel.

Jenže najednou rozevřela dlaň, a přejela mi všemi prsty od spodu od koulí nahoru k žaludu. Velmi něžně a jemně a hlavně pomalu – myslel jsem, že mi praskne hlava.
„Tohle máš normálně?“
„Ne, ne!“ Zaprotestoval jsem a hned jsem se udal: „To mám poprvé, já ani nevím, já …, to je omyl!“ Neuměl jsem říct rozumnou větu. „To mám z toho horka.“
Po jejím obličeji přeletěl úsměv, pustila mne a řekla:
„Dobrá pomohu ti. Studuji totiž medicínu, tohle se opravdu stává z rozčílení.“ Postavila se, vzala ručník a řekla:
„Pojď, půjdeme se ochladit do jezera, to ti to pomůže.“
„A co plavky?“
„Jsi přece taky naturista – vidíš snad, že bych nějaké na sobě měla? Jsi chlap nebo sračka? Je to tady kousek. Neboj, nikdo tě neuvidí, mám to vyzkoušený. Tak pojď ty hrdino“
řekla, vzala mě za ruku a táhla na malilinkou cestičku v kukuřici přímo k jezeru. Modlil jsem se, aby nás nikdo neviděl, ale v tuto chvíli u jezera opravdu neseděl ani žádný rybář, a dokonce se na tom místě ani nikdo nekoupal – ostatně pláž byla kousek dál na druhé straně. Byly tam jen takové betonové panely, po kterých se dá do jezera vyjet autem a spustit loď.

V chladné vodě se celý problém s erekci okamžitě vyřešil. Ona začala plavat. Já stál na místě. Ohlédla se a řekla mi, ať plavu taky, takže jsme chvilku plavali tam a zase zpátky. Pak ke mně přišla blíž a zeptala se: „Tak co, ještě se mě bojíš?“
Teď už jsem tolik nekoktal, vlastně jsem docela sebevědomě ze sebe vysoukal něco v tom smyslu, že jako jsem se nikdy nebál, jen že jsem z toho byl překvapen, a že nejsem úchyl, ale slušně vychovaný člověk a tak…
„Taky jsem slušně vychovaná a pomohlo to viď?“
Hned jsem souhlasil se vším. Hezky se smála a fakt mi pomohla.
„Tak vidíš, nekoušu, pojď vrátíme se na deku.“
Opatrně se rozhlédla, kývla na mě, předběhli jsme hlavní cestu a neviditelnou uličkou v kukuřici se vrátili na deku.
Zdálo se mi, že to je naprosto bezvadná holka. Cestou jsem cosi drmolil, a ona cosi odpovídala, doteď nevím, co to vlastně bylo. Na dece vzala ručník, rychle se osušila a hodila mi jej, abych se taky otřel. A pak vytáhla nějaký olej nebo co to bylo, a řekla: „Budeš tak hodný namažeš mě záda?“
„Jasně“ ozval se ve mně hrdina.

Opět mě začala ovládat neviditelná síla – bez jakéhokoliv odporu jsem vzal lahvičku s olejem přiklekl k ní a začal mazat záda. Ona též klečela, a nechala se laskat mýma rukama, různě se prohýbala, abych dobře dosáhl. Prohnula se a nabídla k mazání nádherný kulatý zadek. Cítil jsem, že u mne opět roste vzrušení. Vrněla jako kočka, asi jsme byli vzrušení oba, občas jsme se dotýkali celým tělem a já jsem byl se svým ptákem tam, kde před půl hodinou! Musela to cítit, ale dělala, jakoby nic.
„Ještě, prosím, krk“ řekla, chytila mě rukou za nohu a v pase. Naklonil jsem lahvičku s olejem a zrovna když jsem ji zmáčknul přitáhla se ke mně blíž, a olej vystříkl nejen na krk, ale hlavně dopředu, tedy na prsa, na hrudník a stékal dál…
„No ty jsi ale nešika…“ smála se na celé kolo „…tak to už teď musíš rozmazat všechno!“
Chtěl jsem něco protestovat, ale ona uchopila moji dlaň a strčila jí přímo doprostřed na svá prsa, do největší louže oleje.
Začal se pomalu rozmazávat olej a přijížděl po jejich bradavkách – a bylo to něco úžasného!!! Jemné měkké kopečky se střídaly s tvrdým špuntem. Přitiskl jsem ji trochu blíže a dotýkali jsme se celým tělem. Péro mi stálo tak, jako se to ještě nikdy v životě nestalo. Nejprve se trochu nadzvedla, zavrtěla zadečkem nahoru, dolů a trošku zatlačila, a ještě to zopakovala a pak mi hrábla přesně tam, kde jsem cítil to obrovské zrušení a nekompromisně se přesvědčila.

Vzdychla a řekla: „Zdá se mi, že opět máme stejný problém… Nebo ne? To máš takto stále?“
Opět jsem vykoktal něco v tom smyslu, že to je poprvé nebo že tomu nerozumím jakože… Otočila se pohladila mě po tváři, a s pochopením řekla něco v tom smyslu, že i to se dá léčit.
„Lehni si na záda“ přikázala, a já si lehl a čekal.
Zeptala se, jestli jsem už měl holku, a já zavrtěl, že ne.
Stříkla mi na břicho a sobě do rukou trochu oleje a začala jej pomalu roztírat. Cítil jsem obrovské vzrušení a hlava se mi chtěla rozpadnout. Zkusil jsem se bránit, a říkat něco v tom že nemohu, že co tomu řeknou doma, nebo že pámbu všechno vidí a že to je hřích.

„Podívej, pánaboha sem netahej. Poprvé to snad pomohlo, ne? Věř mi, vím, co dělám, zavři oči nebo koukej do nebe, a mysli na svého pána Boha, a uvidíš, za chvilku bude všechno v pořádku!“
Po těchto slovech zajela rukou na můj ztvrdlý čurák, a co se dál dělo se vlastně ani pořádně nepamatuji.

- pokračování příště -