Karlovo hodinové utrpení

Podobnost čistě náhodná

Známej- řekněme Karel,jinak to hodinový manžel,měl akutní problém.Naobjednané klienty a potřebu být někde úplně jinde.Otázka života a smrti.
Chrlil to na mně do telefonu a po nějakých dvaceti minutách osobně U draka, kam jsme občas zašli vypnout.
Původně jsem ho k tomu navedl já,našel jsem si lepší džob,on pro mnoho aspektů vytrval. Bavilo ho to.
Různorodost,pořád někde něco jinak,sem tam nějaká baba. U toho se moc nechlubil,jen pozdvihl obočí ,poněkolikátý svobodnej se v tom hňahňal evidentně s chutí.
Mistr chaosu.
No chaos ho doběhl a žadonil. Měl službu pro dispečink a k tomu pár svých zakázek ve zbytku prosince.
Já krásnou dobu nicnedělání až do silvestra a Karel hučel ,prachy,modrý z nebe ,tak to kurva za mně vem...
Vzal jsem dva dny,klíče od auta, telefon,objednávky - klasika,kapající kohoutky,zadřený kartuše,garnýž, přídavný zámek;
Čtvrtek v pohodě,licitace o cenu,jinak pohoda, dispečink žádný...
Jo,ale ten pátek... Tak jako dicinky, pátek,bláznů svátek.
Ještě nebyla ani sedmá,drnčel telefon,,,rozespalej jsem nevěděl,která bije -zvoní cizí zvonění,konečně ten hnusnej drnčák zmlknul a já povídám Haló,tady impulsovi......
Karl ,ty vole,prober se impulsovi maj kšeft ,,,, říká ten chlap na druhý straně aparátu.
Naskočilo,jo,píšu si zachraplal jsem a už to na mně valil.
Dvě zakázky , první v osm Kobylisy a pak na desátou Pankrác . Do toho ještě zvonek v Modřenech,bez kafe ,osmou v Kobylisích bych nedal.
Otevřela tak pětadvacetiletá mamina v jakémsi neurčitém cosi z bavlny,velký původně kulatý výstřih a.... Dudy,tak pětky na volno.Úděsnej odér nevětranýho bytu po ránu,čurbes jak v tanku,že prej teď vstávala,malá v noci špatně spala. Nepere jí pračka,nenapouští vodu,chrlí ze sebe a sbírá po podlaze předemnou ,co dětičky roztahaly.Na úvod prsa dobrý,
neviděl jsem je jen zespoda.
No jo,mladá paní, já ale neopravuju pračky,to musíte na servis,povídám jí.
Spusstila lavinu plačtivých lamentací,že nejdřív přijedou až osmýho po Novým roce a ať se
na to jdu aspoň podívat a už mně tahala za lacl od montérek do koupelny.Ten se rozepl z toho plastovýho elementu a tak jsem ho držel rukou a už mně cpala ve futrech do tý přepychově velký panelákový koupelny . Zůstala ve futrech ,protože oba by jsme se tam nevešli,leda -blesklo mi hlavou-posadit ji roznožmo na tu pračku a tak jsem se tam přes ni chca nechca pasíroval , rukou si i ty kozy nechtěně hřbetem ruky pohladil.
Když jsem tak proplouval kolem,její druhá bradavka už byla hmatatelnější.
Erotika vzala za svý hned vzápětí,nějaký děcko se probralo ze zimního spánku.
Vyvlnila se z futra ven,přitom si šáhla na šroubovák v kapse a pak mne ponechala svému osudu.Vyčistil jsem sítko ,cvakla účet a já bral kramle do Modřan.
Modřany brnkačka,davaj na Pankrác.Chvilku po desátý jsem na Lišce hledal parkování.
S malým zpožděním zvoním na Novák ,ozve se chlap... Manžel na hodinu ,bzučí zámek,první patro a chlap ve dveřích na odchodu.
Asi starej známej,hned mi tiká jak na soudružský schůzi, nazdar,že deš... Jsem ještě nevydech a už to na mně valil,prej v ložnici je všechno v cajku ,tam ani nepáchneš,rozumíš? ZAkoulel očima jak na malýho fakana,v obejváku stará urvala garnyž,dělal jsem to už třikrát,ta krá...va to zas urvala,tak to udělej za ty prachy pořádně...
Tyhle mistry světa mám nejradši,už jsem nabral kyslík,tak muříkám kam valíš ty,když se tak bojíš o tu ložnici ???
Myslel jsem ,že bude po kšeftu,bude bránit svoje ,ale asi nečekal ,že se z něho neposeru,
něco zabrblal a mazal ze schodů.
Dveře otevřený,nikde nikdo....jdu tedy dál,panelákovej byt,obývák nalevo,rovně komora,koupelna záchod,klasika.
Haló,je tady někdo? Ženský hlas ,že je ,pusťte se do díla,hned jsem tam...
Koukám na tu garnyž,přistřelený prkno s kolejničkama,hřeb na konci nedrží,jednoduchý jak facka.
Vrtám na čtyřkách štaflích na hmoždinu,najednou tam vpluje cosi mezi 30- 40 lety,podle
vůně žena ,vizeuelně skončila s úpravami veznějšku napůl cesty a začala švitořit.
Byla příjemná,povídavá,navodila fajn atmosféru. A kde je Karel? Ten odešel,potkal jsem ho mezi dveřmi,povídám...Ne ,to byl manžel, řekla.
Byl teda o dost starší,no prosim...Jakej Karel,jó Karel,kolega? Ano ,ten. Jsem Kateřina,nabídla se k tykání. To už jsem tedy musel ze štaflí.Ono už jsem tam vypadal dost blbě,vrtačku v ruce,nic nedělám a kecám,že.
Pepa,polibek, Dáš si kávu? Neodmítám, vysvětluju co s Karlem a jsa usazen do dvousice očekávám až přiservíruje lógr. Sladíš? Ne,á sladký život,švitoří obvyklou frázi.
Jsem placen v hodinovce,manžílek se asi bude šklebit,pomyslím si.
Říkám jí,že už budu skoro hotov,ještě osadím kovovou hmoždinu a sklidím to , ona mi dá prst přes rty,vyděšeně ,že Karel to dělal aspoň dvě hodiny....!
Á,bože ,mi to docvaklo,sonduju, a Dano - vypadal dost nakvašeně,ten tvůj ,kdypak se vrátí?
Neboj,on jen tak štěká, vlastně ani to už ne,povzdychla,dřív jak v poledne tu nebude.
Karle,Karle, ty voe, tak hodinovej manžel.....
Její spontánost, její vůně,pohyby...prostě dostala mně kam chtěla . Dvakrát.
Nejblbější,bylo posbírat ty vysypaný šroubky z laclu a narafičit garnýž tak,aby až.....
a vzít si prachy za odvedenou ,,práci".
Když jsem Karlovi vracel v pondělí živnost tlemil se jak blbec,doufám,že byla spokojená..
Vole, jak pravil Švejk,udělal jsem ,co jsem jí na očích viděl..

Taky si zvete hodinovýho manžela?.