Při pátku...

Jak teplé počasí se blíží, téměř letní,
mrdá Franta, mrdá svojí známou Martu,
každý druhý pátek, vždy těsně po poledni,
vozí si jí do bezpečí, až na Slezskou Hartu.

Ve vysoké trávě, někdy i po dešti,
nekouká se kolem, na nic nečeká
hned jí dokonale vlhkou škvíru poleští,
ona přitom na lesy, spokojeně haleká.

Marta ráda, když ji Franta dlouze líže,
její šťávu, do lahví by mohl klidně stáčet,
když orgasmu čím víc je blíže,
do obrátek plných, chce jazyk se vytáčet.

Frantův jazyk mrštný, jako proutí,
vyvolává pěkně hlučné vzdechy,
když celé tělo slastí se jí kroutí,
a pipka svrbí jak kousnutí od blechy.

Frantův nástroj nafouknutý jako míč,
pulzuje a ven se z trenek dere,
v Martě vzbouzí ještě větší chtíč,
a volá, “chci mít tě v puse, můj frajere“.

Její pusu, ještě mimo dobu otvírací,
až po krk tlustý pérem Franta láduje
Marta div, že se nepozvrací,
když jeho objem se dál zvětšuje.

Marta kládu líže, saje, řádně pocucává,
Franta cloumá rychle její hlavou,
přitom účes její, zřejmě drahý rozcuchává,
nedočkavě už se těší, na tu jízdu dravou.

Marta na záda si Frantu prudce povalí,
napíchne se na tu tvrdou kládu,
své bujné vnady před ním odhalí,
přejímá nad tělem jeho, svojí vládu.

Styk nadržených těl, čvachtáním se projevuje,
vzrušení je zřejmě na maximu,
Marta jak na mořských vlnách pluje,
píchat chtěla by tak až do podzimu.

Na čtyřech už Marta připravená,
pro sbíječku s velkou kadencí,
její pusa blahem pokřivená,
a nevnímá, že ji koušou mravenci.

Když se Frantův ocas, jak manžeta tlakoměru,
začne rychle v Martě nafukovat,
blíží se mrd ku závěru,
a není už co oddalovat.

Frantův zadek prudce, vyráží vpřed k díře,
Martu v boky stahuje,
bílo-žlutým postřikem, kvalitním jak od malíře,
se kačka její právě zbarvuje.

Oba na vrcholu, prvního čísla pouze,
k sobě pořád přitulení leží,
o napětí ryze sexuální, není vůbec nouze,
a to jest oč nám amatéři, tady vlastně běží...

PS: za případné chyby se omlouvám...psal jsem to jak mi to lezlo z hlavy.