Vzpomínky

Protože jsem vyrazila dnes do práce s předstihem abych ještě něco mohla vyřídit a zvládla jsem to rychle, místo cyklostezky jsem to vzala při řece. Sice terén na kole mám porád ještě zakázaný, ale já jsem nikdy moc poslouchat neuměla.

Tak jsem dojela az do kaštanové aleje a plácla sebou do vysoké travy. Kochala se mraky na nebi a pozorovala stébla trávy ve větru. Prostě fajn chvilka kdy mozek nereší nic a jen si užíváte ten pocit klidu a pohody.

Když jsem se pak zadívala na řeku, uviděla jsem veslaře. A najednou si vzpoměla na sebe, jak jsem byla mladá žabka a tomuto sportu se věnovala. Jak jsme vždy zmizly trenérovi z očí a na vodě se opalovaly nahoře bez, jak nás kluci házeli za trest do vody, když jsme jim nechtěly jít dělat kormidelníka.

To jaká to byla dřina, ale užasný pocit z vyhraných zavodů. No teď už by se můj zadek do skifu nevešel a i kdyby náhodou jo, bála bych se už na to vlést. Ale ty vzpomínky, ty bych měla oprašovat častěji.