CHYBA, VELKÁ CHYBA!

Můj letošní nej sexuálně intimní zážitek souvisí s mojí bohulibou pracovní činností.
Jezdím takhle pravidelně-nepravidelně k jedné paní, která nemá čas na primitivní uklízení, protože musí vydělávat hodně a moc peněz, z kterých mi pak nějakou tu almužničku za perfektní výkon láskyplně pošle na účet. Už je to pěkná řádka let a tak se nedivte, že už cca rok si (na její návrh) tykáme, protože jak se pravidelně objevuješ v nějaké domácnosti, tak už o ní a členech rodiny víš (téměř) všechno. Třeba jaké podprdy a kalhotky paní nosí... Holomci! Samozřejmě, že to vím z praní a věšení prádla. Na co vy hned nemyslíte.
Jednou, bylo to už dosti pozdě večer, práce fakt nad hlavu, to jsem měl na výpomoc i další výkonnou pracovnici, byla paní domácí v nějakém duševním rozpoložení či co, prožívala zrovna velkou krizi a tak nějak byla celá naměkko a hlavně na víně. Já nahoře v patře rovnal pokoje, pomocnice dole makala v kuchyni a koupelně. Najednou se jsme se s paní domácí "scukli" na chodbičce, objala mě a povídá:
- Je toho moc, viď? Ale já se fakt snažím, promiň, nestíhám, nedá se to všechno zvládnout a jsem ze všeho na prášky...
- Neblázni, to je OK, uděláme, srovnáme, hlavně ať jsi Ty v pořádku. Kolikrát jsem si v duchu říkal, že...
- Co?
- No... teď Ti to nemůžu...
Zrušil jsem hlas.
On se tam totiž dokodrcal její "objev", nový partner, takový vyšukávací zmrd, který jde spíš po prachách, to mu to úplně čumělo z očí a už stál dva metry od nás a naslouchal...
I když k němu stála zády, cítila jej a říká:
- Tak to ne, pojď, to mi musíš říct.
A zatáhla mě do nejbližší místnosti, zavřela za námi dveře, vlastně mě ani nepustila z objetí.
- Tak povídej...
A ještě pevněji mě sevřela. Kurňa, nikdy jsem si nevšiml, že by měla ňáká vyvinutá prsa, ale najednou jsem je docela dobře cítil a jak jsem ji i já držel kolem pasu, tak mě ta moje ručka, padla níž na zadek a tak nějak se se mnou erekce vůbec nemazlila.
- No, vím jaké to máš teď napjaté, všechny ty problémy doma, v práci, honička, neustálé telefonáty, pořád od tebe někdo něco chce a samozřejmě hned, atd, atd, tak jsem si říkal... jestli si ty vůbec užiješ nějakého života, víš, tak nějak intimně, že to musí být pro tebe docela frustrující... tedy jestli nejsem moc drzý... No ale vidím, že nakonec ne. To je jeden z těch dvou?
Usmála se. Jo, byl to jeden z těch dvou, o kterých se v telefonu zmínila v jaksi podroušeném stavu, že cituji "šukám se dvěma a nevím pro kterého se rozhodnout"... To mi tehdy úplně vyrazilo dech, protože co já s tím, žejo, já jen uklízím...
- Ty seš tak hodnej, ty seš tak hodnej...
No a jak jsme tak stáli v tom šepotajícím objetí a mě se postavil, tak to pocítila a normálně bezostyšně mi rozepla džíny, sáhla pod boxerky až tam a držela jej jako kladivo... Tak já šup jednu ruku pod mikinu a už jsem ji držel za ňadro a druhou pod kalhotky a ohmatával jsem ji na zadku. Fakt byla dobrá tam i tam
- Pojď, zašukáme si - šeptala - dáme si rychlovku?
- Ježiši, neblázni. Vždyť ten tvůj tady stojí za dveřmi a naslouchá, že co si asi povídáme...
- Tak ať, pojď...
- Zituš, já bych šukal jak červený mravenec, ale probůh, dole je Klára, za chvilku bude mít hotovo... budeme u toho řvát, neblázni...
- Budu potichu, pojď, jsem jen obyčejná ženská...
No to ale byla situace! Kdybychom se alespoň mohli zamknout, ale ani klíč ve dveřích nebyl a už jsem viděl toho magora, jak v nejlepším otevře a ztropí scénu... Držel jsem ji za ňadro, druhou pak v rozkroku, ještě se i mírně rozkročila, abych si ji vychutnal... A ten kretén, viděl jsem pod prahem stín, ten fakt stál za dveřmi, možná i s uchem na nich přilepeným...
- Ale já to mám rád se vším, s lízáním, prstěním, na všelijaké polohy a na to teď není ani pomyšlení...
- Já to mám taky tak ráda, ale teď mě prostě ošukej...
No já z toho byl úplně na větvi. Nečekaná situace, docela průserová, erekce-neerekce, někdo tady musí mít rozum...
Po chvilce toho dohadování jsem ji to nakonec, já poctivý blbec, rozmluvil. Celé to bylo dosti trapné. Kdyby nebyla tak silně ovíněná, kdybychom byli sami, tak bychom klidně cvičili celou noc. Ale pak by se probrala z podroušení a ... Jojo, to by nebylo asi dobré.
A tak jsme nezašukali.
Ten píčus ji pak stejně ztropil divadelní scénu (říkala mi to při další návštěvě) a tak jsme vlastně mohli zašukat, aby měl alespoň pádný důvod.
Dnes je již madam poněkud klidnější a i když bych ji teď docela rád přefik, tak se nějak moc podezřele vyhýbá situacím, ve kterých bychom mohli zůstat jen sami dva a tváří se moc decentně.
Tak jsem ji asi přeci jenom měl vyhovět. Chyba, velká chyba! Vzpomněl jsem si na slova Vivien z Pretty woman. :-D