Vzpomínka na dvojčata a trojku

Je nedělní odpoledne, možná bych mohl říct už podvečer a já právě vyšel z obchodu s dvěmi nákupními taškami. Byl jsem výjimečně nakoupit v neděli, jelikož na víkend se jelo pryč a nebyl tak v pátek čas se předzásobit. V pondělí pro změnu nepojedu do města, tak taky nenakoupím. Jen na vysvětlenou, já v neděli do obchodu fakt nerad.

Jak si tak jdu z toho obchodu a mířím přes ulici na parkoviště k autu, zahlédnu jít proti sobě dvě ženy. Už z dálky jsem viděl, že to jsou krásné ženy. Stejně vysoké, podobné postavy a se stejnou barvou vlasů (blond), téměř shodná chůze. Jak jsme se k sobě blížili, ony k obchodu, já k parkovišti. Začalo mi docházet, že ty dvě já znám. Ani ne na vteřinu jsem se zastavil, tím uvědoměním, ale v zápětí jsem pokračoval dál. Bylo vidět, že i těm dvěma kráskám něco došlo. Zastavily se stejně prudce jako já a nevěřícně na sebe koukaly, možná s otázkou je to opravdu on?

Ještě jsme všichni udělali pár kroků a už jsem stáli asi půlmetru od sebe. Na obou stranách bylo znát překvapení. Prohlíželi jsme se navzájem, celkem důkladně musím podotknout. Čas běží, nezastaví se, ani změny na našich tělech se nezastaví. Ty dvě holky, říkám holky, ale dneska už jsou to překrásné ženy, jsem naposledy viděl před mnoha lety. Raději ani nepočítám před kolika, mohl bych pak mít pocit, že už nejsem taky nejmladší.

Nechci tu vypisovat, kdy, kde a jak jsme se kdysi potkali. Není to vůbec podstatné. Co ovšem stojí za zmínku, je to, že ty dvě byly první dvě holky (Jana a Lucie), s kterými jsem to okusil v posteli v lichém počtu, tedy přesně ve třech. Nejlepší na tom je, že to bylo navíc naprosto nečekané. Já se znal totiž pouze s jednou z nich, s Lucií. Vzpomínám na to dodnes.

Tehdy jsme spolu krátce chodili (čtyři měsíce) a užívali si příjemných společných chvil plných sexu/milování. Ten večer co se to stalo, jsem za ní přišel jako obvykle. Zazvonil jsem u dveří a pln vzrušení a očekávání jsem se jako vždy usmíval. Lucie mi tehdy otevřela se slovy, už tě čekáme. To mě tehdy udivilo, ale nepátral jsem po tom. Občas mluvila o sobě v množném čísle, když měla na mysli sebe a svojí věčně vlhkou a nadrženou kundičku.

Vstoupil jsem dál, odložil si a poslala mě k sobě do pokoje, že za chvíli příjde. Bydlela v pronajatém bytě, měla ještě dvě spolubydlící, každá měla svůj pokoj (studentky). Sedl jsem si na postel, popadl nějaký časopis, co jí ležel na nočním stolku a jal jsem se číst. Byl to eroticky laděný časopis, který bych u ní nečekal.

Asi po třech minutách vklouzla do pokoje, vypadala nervozně, potem se jí rosilo čelo, koukala chvilku na mě, chvíli do země nebo ke dveřím, jako by mi chtěla oznámit, něco ve smyslu, že je těhotná a za dveřmi měl čekat její otec na mou reakci. Trochu mi v ten okamžik vyschlo v krku a psychicky jsem se připravoval na tu domnělou pravdu. Měl jsem pocit, že to ze sebe nemůže dostat. Pořád opakovala: „Nevím jak ti to říct. Trochu se bojím tvé reakce, Ale už dva týdny to držím v sobě. Přijde nám - mi, že jsi na to ten pravý." Načež jsem ji tehdy odpověděl jen "Neboj a povídej, snesu všechno." V tu chvíli zvedla hlavu, kývla směrem ke dveřím, ty se plně otevřely a vešla do nich další holka, na chlup stejná jako Lucie a rázně řekla: "my bychom s tebou chtěly zkusit sex ve třech...."

Byl jsem jako opařený. Nejprve mi spadl kámen ze srdce, že těhotenství byl jen planý poplach v mé mysli, jelikož jsem se viděl jako mladého otce, posléze mě polil horký pot šokem...co že to řekla? A kdože to vlastně řekl?

Koukal jsem na obě dvě, kmital jsem očima z jedné na druhou a nebyl jsem v tu chvíli schopen říct, která je ta moje. A byla vlastně jedna vůbec moje? Pak mi došlo, že je to úplně jedno, ty dvě chtěly sex a to byl přece důvod proč jsme se ten večer s Lucií sešli. Usmál jsem se tehdy na obě, ukázal prstem, mrkl na ně ať jdou ke mně....více psát nemusím. Sex proběhl, bylo to úžasné, líbilo se všem, že jsme si to ještě několikrát zopakovali. Rád jsem byl plně zaměstnán těmi holkami, nebo spíše divoškami.

Když se vrátím do přítomnosti, měl jsem ty dvě po mnoha letech opět živě před sebou, cítil jsem uvnitř silný prožitek z doby minulé...a obrovskou chuť si to s nimi zopakovat. Příjemně jsme si popovídali, zaktualizovali kontakty a kdo ví? Třeba jednou nám všem situace dovolí zase skočit ve třech do postele. A pokud ne, vzpomínky a sny jsou taky krásné.