Poprvé

První příspěvek v blogu je pro mě něco jako takový malý křest ohněm. Poodkrýt tu roušku tajemství dosud nepoznaného je na jednu stranu velmi lákavé, na druhou stranu i lehce svazující, neboť soudný autor si vždy klade otázku, zda má co sdělit, zda přináší v záplavě již existujících statí a úvah alespoň něco nového, neotřelého, případně alespoň něco stylově či obsahově zajímavého.
Není totiž nic horšího než umírat při čtení nudou, nedejbože pak trpět u článku, který notně připomíná slohovku žáka druhé třídy (a to ještě mnohdy školákům křivdím, neboť jejich pravopis je často na mnohem vyšší úrovni než u řady zdejších autorů). Všichni totiž známe ten pocit, když nás nějaké téma přitáhne - nejčastěji rafinovaně zvoleným názvem: začteme se tedy, čekáme, co bude... ale za chvíli zištujeme, že čas běží, nic moc se neděje a místo toho, kam se ubírá děj, se zaměřujeme spíše na to, kde autor udělal nějakou hrubku, co bychom napsali teda úplně jinak, případně že to a to se určitě takto stát nemohlo...
No jo, to jsou ty představy člověka, který to nezkusil. Ale chyba lávky! Ono to není vůbec jednoduché. Sepsat něco, co má hlavu a patu, a ještě textem někoho obohatit, pobavit, naladit nebo v případě erotického počtení i méně či více vzrušit. Smekám proto před každým, komu se toto daří, a zejména před těmi, kteří si drží svou laťku dlouhodobě.
Úroveň autora totiž nevystihuje množství stran, které popsal. I krátký a stručný text může předat více než stostránková kniha.
Zrovna i tak já si říkám, co se asi tak stane, až to spustím? Bude to vůbec někoho zajímat? Čte ještě někdo klasický text, když tu máme virtuální svět plný videí a svůdných fotografií?
Tak to vše se ukáže v budoucích dnech, týdnech, měsících...
A když mám tu možnost, nedá mi to nezeptat se, jaké bylo to vaše Amatérské literární "poprvé"?