Člověk míní, život mění

Ačkoliv to ráno vypadalo na další zachumlaný den, ukázalo se, že mě má ještě někdo rád a venku s z lehkého oparu vyklubalo v podstatě výstavní Azůro a Oskar se na nás zakřenil od ucha k uchu. První průser nastal, když jsem si vzpomněl, že lyže jsou ještě pořád v rakvi, stejně jako skipasy v loketní opěrce. Fajn.. 5 minut jsem zjišťoval které auto je vlastně naše, protože všechny byly zafoukaný pod příkrovem, který měl už v moment příjezdu tak 2m, jak to rozhrabávali a já si pořádně ani nepamatoval, kam jsem to píchnul. Tušil jsem, že bychom měli být jedno z těch vyšších a aut, občas vykukovala část rakve, některá auta byla již luxusně vyházená, tak mi zbyli 2 kandidáti. Pro tyto případy mají v hotelu již připraveny plastové lopaty a smetáky. První jsem shrábl sníh z bližšího auta v místech, kde jsem tušil víko zadních dveří a vykoukly na mě čtyři kroužky pro teploušky, uskočil jsem v úleku a šel jsem v podstatě už na jisto o tři auta dál, kde sněhový jazyk vytvořil v podstatě násep, který už byl naštěstí v průjezdu vyčištěný. Asi po 5 minutách lopoty se mi podařilo dobýt jak skipasy, tak lyže z rakve. No na mé propriety už čekali nějací manželé s hodně kyselým úsměvem, kteří měli auto hned vedle, sníh který jsem samozřejmě vyházel, jsem házel k ním. Tak jsem se taky kysele usmál, předal lopatu a kartáč a odnesl lyže na stojan u vchodu, kde se slunila nějaká sušenka nepatlaná opalovákem tak, že jsem si chvíli říkal, jestli si nezapomněla sundat krémovou masku. Jak jsem si jí prohlížel, tak už mi naproti vyšla manželka, kde sem, že se asi uvaří. Jenom jsem mezi zuby procedil, že mi mohla klidně pomoct, že je mi taky horko a vyrazili jsme na svah. Svah nahovno, čerstvý prašan se prostě musí uležet a rolby to neměly šanci dát na jeden zátah dohromady. Sice to zezhora přežehlí, ale to je tak na hoďku dvě a bude z toho oraniště. Taky že bylo. Už při prvním sjezdu jsem hodil tygra. Za hlasitých komentářů jsem nemohl najít lyži, takže jsem k lanovce dorazil jak sněhová koule s mokrým břichem, protože jsem si samo nezapl ani bundu, že jo.. Pak už se to se mnou vleklo.. První Gluhwein na zahřátí, druhý, protože jsem ještě neuschl. Jeden sjezd druhý, dál asi 4 kola, zkurvený dlouhý lyže, změna kopce, zkurvený dlouhý lyže, ještě jedna takováhle táhlá na vnitřní a letím znova.. OK.. dáme si oraz. Děti spokojeně prdelí s manželkou bůhví kde a já si začínám užívat sluníčka, na lanovce se rozvalím tak, že kdyby to někdo viděl, tak musí mít obavy že se svalím dolu. Do Ladisu se mi zpět nechce, tak parkuju na Gulaschsuppe u první hospody na svahu, kde čuchám "švédský zájezd Beach volejbalistek". Světe div se, ten se nekoná. Namydleno je tu řádně, ale řeknu Vám jeden kořen vedle druhýho, jedna rašple vedle čtvrtý a u stolů jak v buchenwaldský noclehárně. S těží po chvíli najdu místo u stolu, kde sedí nějaký stařší pár a dvě pipiny. Zjevně k sobě s důchodci nepatří a jsou tam 2 místa volný, tak se nasranej zeptám jestli je tam volné místo, ani nečekám na odpověď a sedám. Volám ženě, že tu místo není a nabídka taky nic moc, ať ani nejezdí. Volá kolega, že má nějaký problém, tak se chvíli bavíme, padne několik sprostých slov, slovních spojení o perverzi těch, kdo to dělal a konečně si můžu dát tu polívku. Během telefonního hovoru pozoruju dvě pipiny u stolu a bavím se jejich zjevem ztroskotance na ganjovém ostrovu, vypadaj fakt dost jetě, je jim tak 17? 18? Opravdu nevím, jak maj kukly, otlačeniny od helmy a spocený vlasy nejde to poznat. Jedna má nějaký bordel na xichtu, druhá trošku vitálnější vypadá taky, že asi vrhne. Tak je tak pozoruju, jestli už se mám posunout, abych to stihl před zbytky snídaně uklidit, krátký oční kontakt, soucitný usměv a z tý jedný vypadne.. Kein Alkohol, nicht mehr.. Uš šádný alkochol. Sie haben Tschechis besprocht? Trojchu mljuvím tšeski. První co mi bleskne hlavou je: Ona mě normálně poslouchala a šrotuje mi co jsem všechno říkal. Po vteřině se uklidňuju, že asi nic zásadního, ikdyž si uvědomuju, že se mě kolega ptal jak tu je, tak jsem mu sdělil, že jsem se už stačil dvakrát vyválet, zatím sám a že sedím u stolu se dvěma zhulenýma čubkama a nějakými důchodci a že je to tu hroší než v bufetu na hlaváku.. tak jen zasyčím německy: Možná nějaké jiné drogy, když ne alkohol? Ta s bordelem na xichtu se zlomí ještě víc. a pronese jen: nááh. První pokračuje: snám: Mám rát, dej mipusu, milofání, koušit, chci stebouspát pozoruju jak ji blikaj očíčka. Začínám být hodně v rozpacích a nesvůj, protože když to poslouchám brnkne mi v kalhotách. Protože je ten matroš tak maximálně o 5 let starší než moje starší dcera, tak ji odpovídám, něco ve smyslu, že tahle slovní zásoba stačí, a kde se taková slůvka naučila. Potom si uvědomuju, že slovní spojení které jsem použil si může vyložit i jako, že by to stačilo, což samo považuju za fail.. No prý měla bojfrenda čecha. Neé, to není všechno, milí zlatí a zlaté, třešínka přichází: Ještě snám nadtršená. Moje zorničky jsou rozšířené, začínám mít dojem, že mám slyšiny, nebo že hučení dole v kovadlině už dosáhlo meze, že mi dočista hráblo. Jako opařený poslouchám dál a koukám na ní, naprosto zkoprnělý, do šedých dětských očí. Tupě se pousměju, prohrábnu třídenní strniště a přemýšlím co na to říct. V tu chvíli se ke stolu přitáhnou podobné bytosti a svým kámoškám řeknou, že se u nich uvolnilo místo. Kousnu do Semel, nasucho polknu a říkám si: Tohle ti ty čuráku nikdo neuvěří.. A myslela nadržená, nebo natržená? Uff..