Půda

"Potřeboval bych z elektro krabice z půdy vypínač."
"OK, potřebuju tam vystěhovat taky nějaké věci, tak jestli to vydrží do odpoledne, najdu ti to tam."

Vážení, objevila jsem luxusní únik z tohoto domácího vězení, v kterém jsme již devátý den v kompletním počtu, vč. dětí...jediné soukromí, které mi zbylo, se vymezuje časem půlnoc ->šestá hodina ráno, ovšem tou dobou jsem v mrtvolném stavu, načerpávající nové síly na další den, kdy budu trénovat svou multifunkčnost...taková ta klasika...matka, kuchařka, manažerka úklidu, animátorka, MMA rozhodčí, ...

Ale dneska, dneska jsem s tím luxusně vy***

Lezu na půdu, povídám "bude mi to nějakou dobu trvat, než se tam prohrabu krabicema a udělám místo na ty nové přírustky, kdyžtak za mnou zvedni schody, ať sem nezkouší lézt kluci, pak zavolám, beru si mobil"

To je ráj, 150 metrů čtverečních, jen já sama samotinká.

Fofrem jsem našla požadované a na druhém konci půdy si dělám pohodlí na rezervních matracích. Co na tom, že jsem tu ve svetru a kulichu, protože je tu kolem nuly, ale internet frčí, bodejď by ne, když je router na trámu na dosah ruky a moje ruka taky nezáhálí...ještě teď mám lehkou únavu zápěstí a voňavé prstíky :-)

Takže pro soukromí doporučuji půdu a kdo nemáte, tak aspoň sklepní kóji :-)