Jsem kámen.......

Zimní den v temném prosinci.
Jsem sám a koukám z okna dolů na ulici.
Jsem němá,právě napadaná deka sněhu,
jsem kámen,jsem ostrov.

Stavím zeď,skvělou pevnost,
do které nevede žádný vchod.
Nech si své přátelství,
přátelství bolí.
Pro lásku mám jen kruté vtipy.
jsem kámen,jsem ostrov.

Miluju tě...
- tak tyhle řeči už jsem slyšel stokrát.
Vymazal jsem je ze vzpomínek a nemám chuť rozdírat staré rány.
Kdybych nikdy nemiloval,
byl by svět čistý,jednoduchý,
nic by mě neničilo.
Jsem kámen,jsem ostrov.

Chrání mě mé knížky,moje básně,
to je má záštita,můj křišťálový štít.
Zavřu se v pokoji jak v nedobytném sejfu,
tady jsem v bezpečí,zárodek v placentě.
Nedotýkám se nikoho,
nikdo se nedotýká mě.
Jsem kámen,jsem ostrov.

A kámen nic nebolí,
a ostrov nikdy nepláče.

Blázne,povídám,nevíš,že ticho bují jako rakovina?

Paul Simon