Poslední rána.......

Rozostřeným objektivem očích plný soli jen stěží cvaknu snímek téhle chvíle.
Po klidném letu šmolkovou modří nebe padám ve spirále rovnou do podzemní díry.

Přelez bránu,překonej miny na příjezdové cestě,
ubij psy,oblafni elektronická čidla,
a když se ti podaří vyřídit střelce v hale,
vytoč kombinaci,otevři dvířka sejfu.

Je za nimi kluk s hlavou plnou iluzí.
Nocoval s holkami z magazínů
a mučilo ho pomyšlení na chlapa,který tě líbá.
Copak se někdo takový dá milovat?

Když tě pustím na svou odvrácenou stranu,
budeš mě ještě někdy v noci objímat?
Když ti odhalím své pocity,
když ti dám všanc své slabosti a slabiny?

Co potom,lásko,vlastně uděláš ?
Pošleš svůj příběh do Namlouvání?
Odvedeš děti a oddechneš si úlevou,
až uslyšíš můj hlas na druhé straně drátu?

Vykopneš mě,nebo dovolíš,
abych ještě naposledy přespal doma?
Došlo mi,že je na čase to rozetnout.
Říci nahlas,co si myslím,strhnout oponu.

Už jsem měl v ruce nůž,
už jsem se odhodlal to udělat -
ale v tom zazvonil telefon.
Už nikdy neseberu odvahu k té poslední ráně.


Už si říkáme sbohem a ještě jsme si neřekli ahoj.

Roger Waters