Už je to hodně dlouho.Jezdíval jsem po bigbítových zábavách skoro každý týden.Byl jsem svobodný,holky mě nechtěly a já si užíval cestováním po republice vlakem,busem.
Jednou jsme měli jet někam k Táboru na další koncertní zábavu s Odysseou.Situace se vyvinula tak,že jsme na tuhle akcičku zůstali dva.Kamarád byl v tu dobu Králem jejich fandů a nevynechal skoro žádnou štreku.Po plánované páteční zábavě,jsme měli pokračovat ještě na sobotní akci v Hluboké nad Vltavou.Na mojí otázku jak to vidí s přenocováním mi odpověděl,neboj to je v pohodě.Venca Běhavý tam má nějakou známou a ta se o nás postará.No a já slepě důvěřoval.
Cesta tam proběhla v pohodě.Klasicky jsme došli za bedňákama a dostali se do sálu tu s kytarou,tu s bubnem.Zábava se rozjela a kamarád se bavil a nijak prozatím neřešil co bude po ní.Zato já jsem sledoval a přemýšlel a sledoval cvrkot kolem kapely.V pauzách za muzikantama chodila taková docela hezká romka.Povídám kámošovi:hele to snad nebude ta co si o ní mluvil?Klííd....určitě ne!
No nic.Zábava pomalu končila a já tlačil kámoše k rozhodnutí kam se uložíme.Tak jsme se vydali za kapelníkem,který nám měl pomoci.Po zdvořilem pokecu se dostala na pořad otázka kam tedy půjdem ulehnout.Kapelník se otočil do zákulisí a zvolal....Aranko.....No né že bych byl málo překvapený,ale oči v sloup jsem měl určitě.Kámoš byl v pohodě,posilněn slušným množstvím žejdlíků se ochotně seznámil a diva nás už odváděla do tmy vesnice.Napadalo mě spousty alternativ a žádná z nich nekončila dvakrát dobře.I Aranka měla slušnou hladinku a tak byla docela rozpovídaná.
Hele klucí,máme tu pěknej krytej stoh,tady ve statku.Ten se vám bude líbit.No to už jsem začal být o trošku klidnější.Představa spánku na seně se mi jevila poněkud přívětivější než někde v kolonii.
Došli jsme přes velkou bránu do statku a zamířili k velikánskému krytému stohu.Už jsem držel v ruce žebřík opřený o kraj stohu a skoro na něj začal lézt,když jsem zaslech motor felície.Říkám : a sakra to budou policajti......pojďte se radši schovat někam jinam.
Né,to bude v pohodě hlásali oba společníci.Přesto jsme pro jistotu obešli stoh a schovali se na opačné straně pod přečnívající hranou sena.Kámoš v rozjařené náladě,vědom si toho,že musíme být potichu,začal Aranku proti její slabé vůli poznávat ochmaticky.Nezarazila ho ani její hláška,klucí,ja budu muset zmizet,já mám podmínku a poliši mě tu nesmí nachytat.A poliši už vylezli po žebříku na vršek stohu pod střechu a vidlemy kontrolovali jestli někdo náhodou nepřespává tam kde by neměl.
Aranka zmizela v pšeničném poli vedle stohu a kamarád mě nechtěl vůbec poslouchat.Říkal jsem mu:hele ty ten stoh stejně až slezou obejdou,pojď se vypařit.Né,mě nic nemůžou.......No nedbal jsem a přeběhl cestu vedle stohu a schoval se za kolem bramborového kombajnu.
Jen co jsem dosedl na bobek do tmavého stínu už jsem slyšel jen :Dobrý večer,občanský průkaz prosím.........pojďte s námi.Se zatajeným dechem jsem tam čekal asi deset minut.Pak jsem zaslechl opět motor a odjíždějící auto.
Vykouknul jsem z poza stroje a očekával jsem,že jsem tam zůstal úplně sám.Aranka už byla někde na druhé straně pole a kamarád pravděpodobně v autě.Ale né,po chvíli se z poza stohu ozvalo.Pochoutkóó (moje bývalá přezdívka),pochoutkó vylez!Tak jsem šel za hlasem a kámoš povídá:tak jsem o kilo lehčí,prý jsem chtěl způsobit národohospodářskou škodu.Našli u mě cigára a zapalovač hovada.Tady spát nemůžem,musíme si najít něco jiného.Kašlu na to já jdu spát před hospodu.
No byl jsem zvyklý na ledascos,ale před knajpou se mi moc spát nechtělo.Zkontroloval jsem jeho uložení kousek od vstupu do knajpy.A ve dvě ráno jsem popošel k plechové místní zastávce na autobus.Chvíli mi trvalo než jsem v absoulutné tmě přístřešku zahlédl a nahmatal lavičku.Byla naštěstí volná a tak jsem rozbalil bivak.Roztáhl spacák,blaftašku hodil pod hlavu a zapálil si poslední startku v leže a poloprázdnou krabičku zastrčil za nosnou trubku oplechování zastávky,kdybych náhodou nemohl usnout.Ale usnul jsem brzo.
Kupodivu mě po ránu neprobudila ani zima ani příslušník,ale veselé hlasy dvou smíšených dvojic,které se pravděpodobně vraceli z jiného bezpečnějšího stohu.Slyšel jsem je už z dálky a když pravděpodobně nahlédly do zastávky začali se poměrně hlasitě smát.Zpozorněl jsem.Že by se mi něco vysmeklo?Pomalu jsem jsem rozepl spacák a v klidu vstal.Obhlídnul jsem okolí jestli si tu někdo přede mnou neodplivl bo čemu se smáli.Sbalil jsem spacák,sebral startky a v poslední chvíli zahlédl pod lavičkou prázdnou litrovku od rumu.
Ta sice se mnou něměla nic společného,ale pro dvě dvojice které se na mě před zastávkou potutelně usmívali jsem byl asi silnej alkoholik .o)