Někteří lidé mají srdce jako dům,
do kterého se vchází bez zvonění.
Procházíš pokoji a doma nikdo není,
viděl jsi všechno,neviděl jsi nic.
Někteří lidé mají srdce jako led,
tak křehké,dotkni se ho,popraská.
Někteří lidé mají srdce ze skla - ti nevydrží to co
ty a já.
Něčeho se jim stále nedostává,
tělo už pracuje a srdce teprv stává,
trápí se opravdu a radost má jen v duchu.
Funguje bez tísně a bez poruch
jen na palivo pařížského vzduchu.
Někteří lidé mají srdce něžné,
že nevyplaší sýkorky,když zobou.
Neumí držet krok a rytmus s dobou,
je rozdvojené tam i tam.
Někteří lidé mají srdce rozlehlé,
až jde z těch nepřehledných prostor strach.
Neklid je popohání od zdi ke zdi,
i ve spánku jsou věčně na cestách.
Něčeho se jim stále nedostává,
tělo už pracuje a srdce teprv stává,
trápí se opravdu a radost má jen v duchu.
Funguje bez tísně a bez poruch
jen na palivo pařížského vzduchu.
Někteří lidé srdce nechrání,
je pro každého,jen né pro ně.
Namáhá se jak tažní koně,
když odklízejí padlé stromy z cest.
Někteří lidé mají srdce něžné a rozlehlé a křehké jako led.
Jejich tep není rovný let,milují přerývaně,ve spěchu.
Něčeho se jim stále nedostává,
tělo už pracuje a srdce teprv stává,
trápí se opravdu a radost má jen v duchu.
Funguje bez tísně a bez poruch
jen na palivo pařížského vzduchu.
Jaques Brell
http://www.youtube.com/watch?v=NEIqvgChjjU&NR=1&feature=fvwp