Zpověď hříšnice

Sedela na schodech a bavila se se mnou, unavena zivotem a radostna z pritomnosti. Kratke cerne kratasky,ktere odkryvaly jeji rozkrok pomerne do hloubky. Vidíc třísla a napjaté svaly.....krom krasne broskve skryvajici se za malym kouskem latky....mozna dvou.....vypravela svuj pribeh velice intenzivne a nadsene az z toho zacla jako ranni rosa pronikat jeji vlhkost jen tak zlehka a decentne pres jeji kratasky.....
Naklonil jsem se k ni a prerusil ji.....zarazila se z toho co jsem ji poseptal do ucha....."pojd se mnou do zpovednice na nic se neptej, duveruj mi" .....vesli jsme do kostela.....vedl jsem ji za ruku....byla nervozni. Nechapala co se deje.....honily se ji myslenky hlavou jako mraky na obloze.....v kostele sedelo par lidi .... trochu chlad,ktery se projevil na jejich bradavkach.....prisli jsme do zpovednice....nikdo si nas nevsiml.....hned po vstupu jsem ji polibil.....odstrcila me se slovy "to nemuzeme a zde uz vubec ne!" ..... chytl jsem ji za vlasy a projel rukou pres broskvicku.....vzdychla a pak si rychle zadelala usta....
Otocila se ke me zezadu "na to se nemuzu divat, jsem verici".....zhodila kalhotky a pohladila meho tvrdeho ptaka....chytnul jsem ji lehce pod krkem a zacal mnout broskev.....tekla jako uzrálé mango......muj ptak cely nateseny proniknul dovnitr tak ze se cela zpovednice zachvěla..... mezitim se kostel zaplnil a uprostred nasich pomalych pohybu zacal sborovy zpev.....jaka dobra nahoda......vzal jsem ji poradne a vnimal kazdy dotyk nasich tel.....tu napjatost a explozi kterou jsme v sobe drzeli....."za chvili ti dam odpusteni" rekl jsem.....zuzily se ji zornicky a ja citil ze se udelala.....vytahl jsem ptaka a postrikal cele to nerestne misto posedle ďáblem.....sbor pokracoval a my se pripravovali na odchod......"je to tu cele mokre, co s tim?" ..... rekla.... "zde se odkladaji hrisne myslenky, budiz to brano jako jedna z nich" usmál jsem se a vyrazili jsme.....