Léto

Psal se rok už ani nevím který, ale vždy ve filmu říkali „ v létě roku 1945“ ale to já ještě ani nebyl na světě. Tohle se přihodilo někdy v letech 1979-81, přesně to už opravdu nevím. Byl krásný slunný den, a protože tenkrát nebylo všude samé koupaliště a tobogány, tak jsme většinou jako kluci jezdili na jeden rybník docela na samotě a tam se koupali „bez“, prostě na ADAMA. Neměli jsme co a před kým skrývat a také už nám nebylo patnáct, abychom se nějak schovávali. Na břehu se vždy položilo pár pivíček v lahvičce a bylo zaděláno na krásné odpoledne. Jednou jsem se vrátil z práce o nějakou tu hodinku dříve a obvolal kluky, jestli jedeme. Jeden kámoš nemocný, druhý ještě nedorazil domu, další jel někam na vandr a tak jsem vzal kolo, sednul, šlápnul do pedálů a jel k našemu rybníku. Když jsem tam přijel, kolo jsem hodil do rákosí, sundal si tričko a trenky a hurá do vody. Nikde nikdo tak ničemu nic nebránilo a já plaval na druhou stranu. Nebylo to daleko, asi tak 150 metrů, tam jsem vylezl, chvilku „hodil záda“ a pak skočil znovu do vody a šup zpátky na druhý břeh. Když jsem byl asi tak v polovině, tak jsem viděl, jak po cestě někdo přijíždí, ale nevěnoval jsem tomu pozornost, jen do té doby, než slezla z kola a sedla si na břeh. Pro nás holka, ale v té době se to bralo jinak, malinko mezi dvaceti nebo dvaceti pěti, prostě starší než já, pro mladého kluka v té době asi objekt jeho zájmů, ale určitě nedostupný. Jenže co teď? Sedí si a kouká, venku je teplo a já tam „šlapu“ vodu a říkám si, jestli půjde do vody, nebo nepůjde do vody atd. Dnes je to jiné, mládež je prostě „oraženější“ s ničím se nepáře, nic pro ni není problémem, ale tenkrát? Doplaval jsem, co to jen šlo k břehu a řekl, jestli by mi mohla podat moje věci z rákosí od toho kola, protože přístup tam byl jen z cesty,to se nedalo nějak obplavat. Zasmála se a prý proč? Aha, Ty jsi na „ADAMA“? A já že ano. „No neboj se, já Ti ho neukousnu, takovejch jsem už viděla a já přesně viděl moji babičku, když jsem se před ní svlékal a ona říkala vždy to samé. Tak jsem se odhodlal a jako mladý muž se vztyčenou hlavou jsem vylezl z vody ven. Nechápal jsem. Záchvat smíchu a začala se skoro válet po zemi. Prý tohle ani ukousnout nejde a ukazovala na moje mužství, které se pobytem ve studené vodě, jak bych to jen řekl, schovalo, jako želva do krunýře. No měl jsem ho asi takového jako má skoro čerstvě narozený chlapeček. Normálně jsem nechápal, jak je to možné, ale dal ruku mezi nohy, nohy vzal je na ramena, utíkal k tomu rákosí, oblékl se a mazal s pocitem zesměšnění, domů.
Asi tak za čtrnáct dní byla nedaleko toho našeho rybníka zábava a tak jsme tam s klukama vyrazili, že něco popijeme a zatrsáme s holkama. Nojo, jenže co čert nechtěl, byla tam i ona. Věděl jsem, že bude ostuda, že to každému vykecá a znáte, jak to na zábavách chodilo. Najednou s rozešla k našemu stolu a já začal utírat pot z čela a maskoval tváře jak se měnily na červenou. Čekal jsem všechno, ale řekla jestli si půjdu zatancovat. Kluci koukali a nevěděli, co se děje a proč zrovna pro mě přišla nějaká cizí holka. Jasně, že jsem svoji příhodu nikomu nevyprávěl, taky kdo by se s něčím podobným někomu chlubil. Oblečení a trošku jiné vlasy udělaly z holky někoho jiného a ten "můj" pod oblečením také nebyl vidět a tak jsem přemohl své emoce, strach a vešel s neznámou dívkou na parket a ani se už nestyděl. Protancovali jsme spolu celý večer, probrali snad všechno, měli spoustu stejných známých, kamarádů a kamarádek ze školy a s koncem našeho večera se mě zeptala, jestli ji doprovodím domu. Ani jsem neodpověděl. Vzal ji za ruku, jemně ji stiskl a kráčel vedle ni s pocitem, že všechno špatné je i k něčemu dobré. Naše cesta skončila v jablečném sadu, u takové malinké kupky sena, nedaleko toho rybníku, který to vše způsobil. Už se mu nesmála a spíš byla překvapená, jak za tu chvilku tak krásně narostl. Chodili jsme spolu necelé dva roky, než nás rozdělil život, ale krásné roky, které Vám zůstanou v paměti. Pak jsem se ostěhoval z rodného města a vždy když máme sraz nějak po těch letech jak se dělá, přemýšlím nad tím, jestli si i ona vzpomene ještě na ten zažitek, co dokáže udělat obyčejná studená voda s obyčejným chlapem, tedy vlastně s klukem a jeho mužstvím.