Quo vadis Lublaňská?

Občas mi dojde, že každá věc musí má různé úhly pohledu. Včera večer jsem hodil zprávičku milé ve stylu: Lublaňská? Rychlá výměna informací a už jsme tam, sauna, masáž nohou první úsměvy přítomných bez opětování, rychlé pivo a hup do horní tělocvičny.. Vcházíme a já vidím staršího pána, jak se snaží schovat svoje přirození do trenek. Proboha proč, vždyť tady je to úplně normální. Ale tyhle podmíněné reflexy, které si budujeme po desetilení, že masturbace je něco špatného, slast je hřích a pomyšlení je hanbou se projevily na plné čáře. Nojo, už si to tam leštil a co.. Pozdravil, pozdravili jsme také, sedli si a vychutnáváme pivo po sauně, koukáme na obrazovku s pornem a hodnotíme, že jeden ze způsobů, jak diváka ohromit velikostí pánského údu je: přihodit hodně malou dámu, ke které penis působí jako kyj. Mazlíme se, komentujeme porno a masírujeme se a přijíždí místní express.. Jeden, dva, tři, čumí na nás jak na boží obrázek, někteří masturbují, někteří jenom strnule koukají. Jsme krásně zpocení, milá mi sedí ve klíně, mnu jí a hladím, až slyším, jak se jí prohlubuje dech . Zajedu jí prstíky do dírky a druhým mnu poštěváček. Jsem jak pastýř, který hlídá svoji ovečku a stará se o její blaho, hlídá před nenasytnými vlky. Další si přisedl, vcelku blízko a zcela banálně masturbuje. Přibývají se další, je to něco jako lízátko pro vosy, rojí se a doufají, že dostanou taky líznout.. No jo, ale mě to né že nerajcuje, ale je mi to doslova nepříjemné, kam až nás dohání chtíč a pud sebezáchovy. Kostelecké uzeniny hadr. Jeden párek vedle druhého. Přesně tady se otevírají veškeré brány pekelné a člověk tu je jak na rožni, jenom škrtnou. Napadá mě, že takhle to funguje s lidským podvědomím. Najít objekt touhy, podstrčit k tomu návnadu a potom to lovit jak candáty na světlo. Jeden se odhodlal sáhnout milé na nohu. Je jako šakal, který se přišel nažrat, nečekán a nezván si vymiňuje svůj kus masa. Okřiknu ho, že Ne! stáhne se, ale je to jasné, ještě chvíli a nevydrží další. Rád jsem tam chodil tenhle hormonální výbuch sledovat, protože mě to fascinovalo, ne proto abych se ukojil, ale proto, že se tu na povrch dostává čistá esence chtíče a nepodmíněného chování. Čistá animalita, člověk zvíře hnané pudy a neskutečným chtíčem samce, pokořit samici. Zezádu to byla větší sranda, teď tu mám pod ochranou svou ovečku a na mysli mám jedinou myšlenku, bacha! Vlci jsou kolem. Mám toho plný zuby, zvedáme se, a s pobavením počítám, jedna dva tři čtyři pět šest sedm.. A koukám do očí místní smečky. Prohlásím: Sněhurka, princ a sedm trpaslíků a všichni by tu Sněhurku chtěly. Jdeme do maserny, expres se za náma rozjel, mašinfíra je nám v patách a volá na nás, můžu s Váma? Budu se jenom dívat, Řikám rezolutně ne, zavírám dveře a věnujeme se sobě. Máme klid, ale mě to stejně nervuje.. Modráci, tohle fakt není OK.
Další sauna, vlezeme dovnitř, za chvíli doráží epress a už vyzvídají, nabízejí masáž více rukama, co nám tu prý chybí. Prohlašuju, že bych všechny pány přítomné vyměnil za ženy a pak by nám nechybělo nic. Otrlý pán se zeptá, zda-li by to nevadilo přítelkyni a ta sdělí že nikoliv, naopak a tak nám nabídne svojí partnerku, že jí přivede v pátek. Neklapne to, tenhle víkend je rodinný.
Tentokrát si kladu otázku, proč jsme sem vlastně lezli, stejnou otázku si kladou nejspíš i pánové, protože pokud vystraší i to málo párů, které do Lublaňské jdou, nebudou tu žádné brzy žádné páry. No jo, ale to tam potom zbyde jenom inventář, který ani holí nepoženeš a pak zazní.. Přestanou chodit pánové a půjde to do loje. Pro koho ten klub vlastně je ?
Pamatuji si doby, kdy jsme byli s holkama 1:1, chodily samotné holky pokecat, pomazlit, obejmout.. To je asi minulost.. Škoda, měl jsem to tam rád. Skoro bych řekl, že jsme tam ten večer byli jediný pár a samotnou holčinu jsem neviděl. No za mě, změna lokálu.