Jako zvířata

Chovejme se jako zvířata, prosím ...

Odcházím do lesa s prázdnýma rukama, strkám si je do kapes a pískám si. Jen vodítko zavěšené na krku.
Člověk by měl být údajně na "vyšším stupni vývoje" než to zvíře, které tady žije. Celoročně. Jinde žít nemůže. Člověk k němu přijde domů a vys*r* se mu do obýváku nebo dětského pokoje (srny mají teď srnčata). Nejen, že to po sobě nezahrabe jako jeho pes, kterého si "pán tvorstva" ochočil, ještě tam nechá papírový kapesníček ! (který ještě před čtyřiceti lety neměl a utíral si prd*l lopuchem)
Je čas prázdnin, dovolených, výletů. Je čas jít do lesa. Na tramp, na procházku, na houby, zaš*kat si. Ty pohyby pánevní oblastní zřejmě rozhýbala i střeva. V mechu, nechá krabičku od cigaret. Asi došlo na jiné kouření. A asi nebyla tak sladká, nechal tam i obal od čokolády.

Odcházím z lesa s plnýma rukama, ověšená odpadky a žádám vás:
Chovejte se jako zvířata, ale v tom pravém slova smyslu.