Představy a jejich realizace.

„Být či nebýt?“
Cesta od představy k její realizaci může být dost složitá nebo dokonce pro ne až tak harmonické páry v konečném důsledku i nebezpečná. Čím víc lidí, tím je složitější „vzájemně si sednout“.

Čas, perspektiva, rozhodnutí…
„Opravdu to chci? Nebo raději zůstanu jen u té představy…?“.
Představy jsou fajn, jsou nenáročné, snadno se s nimi pracuje a dají se modelovat, rozvíjet, filtrovat. Na druhou stranu „představa je jen představa a žijeme jen jednou“, pokud to nemá jak ublížit, tak OK.
Samotní chlapi? Těžká volba. Téměř vždy jsou zadaní nebo ženatí = fatální problém s časem a flexibilitou. U těch co jsou opravdu single, bývá většinou problém s tím, že je k tomu důvod - sorry synci, ale většinou trpíte nějakým typem „defektu“ (nevzhledný tlouštík, asociál, arogant…). Jestli ne, najdete si dříve či později partnerku = 50% předpoklad že nebude nakloněna „amatérskému světu“.
Takže jde se do toho nebo to nemá perspektivu…?

Nezkusíš, nevíš, neodsuzuj…
Takto jsem si chtěl kdysi udělat jednoznačný názor na homosexuální a bisexuální praktiky mužů.
Tak například, když ženy a mnozí muži milují anál nebo kouření, proč si to nezkusit a pak si na to udělat svůj názor – bez předsudků a na základě vlastní zkušenosti? Když už chcete vážení borci strkat holce do zadku svůj penis, nebo aby polykala Vaše semeno, nebuďte bačkory a prvně si to zkuste sami…
Není nad vlastní zkušenost bez předsudků. Trvalo mi v některých případech jen týdny a v jiných roky, než jsem se k mnohým praktikám odvážil a překonal v sobě zažité předsudky, ale zkusil jsem a v konečném důsledku jsem za to životu a okolnostem vděčný.
Nedá se jednoznačně odpovědět na otázku „co z bisex. praktik máš rád/a s chlapem/ženou?“ - někdy na to a jindy zas na něco jiného ale VŽDY je to podle nálady, naladění/situace, především záleží na sympatiích a také jak se dotyčná/ý aktuálně vyvíjí, některým praktikám přichází na chuť a opačně.
Být bi neznamená jít s každým a za každou cenu – JE TO O SYMPATIÍCH a ty nejsou jen o vzhledu ale i o mnoha jiných aspektech tvořících osobnost.

Ať už pár, nebo samostatně muž/žena, byli byste ochotni podílet se např. na tomto scénáři i za cenu nutných „opatření“, nebo raději zůstanete jen u té představy?

Někdy v odpoledních hodinách přijdeš na hotel nebo penzion, na kterém se domluvíme a tam budeš mít na nějaké jméno rezervaci pokoje hned vedle našeho (platit si budeme samozřejmě každý své), ode mne budeš mít potvrzeno, že jsme ubytovaní - ještě před tím než se ubytuješ sám.
Dám Ti vědět, že v určitou hodinu si jdeme s mou polovičkou hrát, Ty budeš mít povinnost být čistý a připravený na svém pokoji. Až dostaneš smluvený signál, potichu vejdeš do našeho pokoje až kousek k nám, budeš si poslušně honit, předvádět se nám. Budeš mít škrabošku, ona krajkovou stuhu přes oči. Její kunda je pro Tebe absolutně posvátné místo – tabu. Nečekej, že ji někdy vyšukáš, možná ano a možná ne, možná časem anál.
Je to o vzájemné důvěře, sympatiích a naladění v ten daný okamžik. Tvá role bude jasná - poslušný subík. Má polovička bude trochu překvapená, protože to bude jen tušit, bude to pro ni příjemné překvapení.

Než se ale toto odehraje:
1. Musíme se alespoň my dva nezávazně osobně sejít, pokecat si naživo a vidět se.
2. Musíš prokázat, že jsi zdravý buď vyšetřením na pohlavní choroby, nebo ideálně pokud jsi dárce krve, jít s námi darovat krev (partnerka Tě nebude ještě znát, ale já Tě tam musím potkat).
Zdraví je nám absolutně prioritní, a protože nevíme, v co se to může zvrhnout (a kondom se nedá u všech praktik použít), chceme mít jistotu. Můžeš do toho jít a nemusíš, samozřejmě existuje i možnost, že se uděje něco nepředvídatelného a nebude z toho nic, ale takto to je u podobných akcí pravděpodobné vždy :-)
Nejsme promiskuitní a zdraví je nám nadevše a přes to vlak nejede.

Představy v pohodlí svého osobního komfortu, nebo jejich realizace za cenu vykročení z této zóny?