Příběh z ulice

Příběh z ulice
Čekal jsem na kolegu, který jako vždy měl zpoždění. Přecházel jsem tedy z rohu ulice k nedaleké zastávce a vždy když jsem se k ní vracel, než jsem se otočil, tak jsem si tipnul, kolik lidí na zastávce bude stát. Pak autobus odjel a zastávka se vyprázdnila. Jako první se tam objevila nějaká školačka. Poprvé ani podruhé jsem ji moc pohledů nevěnoval, ale bylo jasné, že ona registruje mě. Měla minisukýnku z látky, která snad vlaje i za bezvětří a tak když se prudčeji otočila, látka se okamžitě roztočila jak kolotoč a představení mohlo začít. Jistě chápete, že na tohle už mé oči reagovaly. Usoudila, že tedy může začít druhé kolo. Postavila si před sebe školní batůžek a sedla si k němu na bobek tak, že ho měla mezi nohama, které tak od sebe roztáhla do tupého úhlu a já mohl jak ten úhel - tupě zírat. Abych totiž viděl, jestli je na ostro nebo ne, musel bych jít k ní podstatně blíž, abych se dostal do toho \\\"správného\\\" úhlu pohledu. Začal jsem se tedy přibližovat, ale potvůrka si chtěla dál hrát a tak když hrozilo nebezpečí, že bych už mohl vidět víc, batoh rezolutně zatáhla a rychle se postavila. Až po chvíli jsem si uvědomil, že si z batohu vyndala lízátko a to začala nyní olizovat. Zhruba tak po každém třetím olíznutí po mě mrkla, aby se přesvědčila, jestli ji sleduji, ale nedívala se mi jen do očí, ale občas její oči na okamžik utkvěly i v mých nižších partiích, jakoby se chtěla přesvědčit, jestli se její chování setká i s jinou reakcí mého těla. Zdálo se, že tyto pohledy ji plně neuspokojují a tak se zřejmě rozhodla pro finální kolo svého představení. Otočila se ke mě zády a tentokráte se sehnula k batohu tak, že se ohnula v pase. Co tahle pozice při napjatých nohou udělá s každou minisukní ví moc dobře všichni - jak jejich nositelky - tak ti, co to zrovna sledují. No a právě v tomhle okamžiku se vedle mě ozvalo: \\\"Kam to čumíš, vole!\\\" Můj kolega se přiřítil skoro s půlhodinovým zpožděním. To víte, že v tu chvíli bych ho s chutí na fleku zabil, ale před ní? Když jsme oba procházeli kolem ní, špitl jsem před ní: \\\"Hezký to bylo!\\\" A víte, co mi ta potvůrka odpověděla? \\\"Zítra jedu stejným autobusem!\\\"