Hlas

Tato síť je tak trochu založena na pomíjivosti :) Nic z toho, co tady dnes je a vystavuje se na obdiv, za sto let nebude...
Možná ale existuje něco ještě pomíjivějšího - hlas. Vysloví něco, co je hned pryč. Někdy se to nezdá, ale i hlas může být důkazem krásy a jemnosti.
Hlas má barvu. Může být sametový, jemný a pastelově barevný. Může dodávat jistotu, může hladit, může povzbuzovat.
Hlas udává tón. Může vyvolat příjemnou atmosféru. Může dodávat odvahu. Může vyprávět pohádku, může zpívat ukolébavku.
Majitelem toho hlasu může být královna vesmíru, jejíž rty jsou barevnější než rozkvetlá louka. Může to být víla, jejíž rty voní sametem jejího hlasu, který dává zapomenout na včerejšek, dnešek i zítřek. Může to být umělecké dílo, kterému její hlas dodává nový rozměr vůně květin.
Ten hlas může vychazet ze rtů, jejichž kráse se nevyrovná růže, vůni ani lesní jahoda, barvě ani západ slunce, energii ani výbuch sopky.
Příjemný laskavý hlas někdy může způsobit blednutí hvězd na noční obloze, ztrátu pojmu o čase, díky tónům hlasu může blednout i nejbujnější fantasie.
Hlas prozradí mnoho o srdci, mnoho o naději, může dodat energii i náladu.
Sametový hlas, jemný úsměv, voňavé rty. Pomíjivé a přece tak věčně krásné.