Letní nadrženost

Tak mě Stonygirl svým blogem donutila takhle brzo ráno se zamyslet...ne moc, jen trochu, ale vyšlo mi, že to vedro a léto za tu nadrženost alespoň u mě nemůže. Můžete za to vy ženy.
Když jdu někde samotou, nebo nenarazím na nějakou samici, ani mě nenapadne, že mám nějakýho čůráka, pokud se mi zrovna nechce chcát.
Ale když jedu nebo jdu tou naší matkou měst, tak to je děsný, bolí mě z toho za krkem, mám okopaný boty od zakopávání a péro mě tlačí, koule se plní.
Vy to holky ještě gradujete tím rafinovaným oblečením,
Sukýnky, kraťásky, legínky, holý bříška, no peklo, nebo ráj na zemi, záleží z jakého úhlu pohledu to vezmu.
Já vlastně ani nevím jestli mě to sere, nebo se mi to líbí... no teď kecám, vím, že se mi to líbí a díky za tu podívanou, ale co s tím bolavým krkem, že? O tom zbytku ani nemluvě.