Voňavá chvilka

Cestou z práce takhle stojím na zastávce, přijde mladík, na zádech sportovní tašku (takovou tu, co se dá dát na záda jak batoh), stoupne si přede mě vpravo a já si ho prohlížím, hm, moc mladej na to, aby mě zaregistroval….pak se pohnul, protože mu jel bus a ke mě zavanula příjemná vůně, kterou byl navoněnej. Och, škoda, že jedu jinam než ty, omamný jinochu. Tak nic. Ale za chvíli jede můj bus a najednou do stejných dveří se mnou nastupuje muž věkově bych řekla blízko ke mě, v ruce sportovní tašku. Cítím jemnou vůni parfému. Sednu si schválně za něj a pozoruju nazrzlý chlupy na jeho ruce. Fajn cesta dneska. Je to jasný, to je ta sportovní taška, oba dva jí měli a oba hezky voněli. Možná v ní neměli tepláky a ručník, ale lahvičky plný voňavek :) je to jedno, po létě plným odéru z potících se smraďochů se moje chřípí dnes radovalo z čmuchání hezky vonících chlápků. Ňuf ňuf. Hezký večer.