Dožilovi

Užít jen „Pich“, jímž život vzkvétá
a ten kterým odkvétá, kdekomu nepřál bych.
Spatřit se vadnout v půli léta,
pro jeden vpich.

Pan Důvěra,
důvěrně žil byl s Dožilovou.
Avšak ten Důvěra, chtíčem se nám přemnožil.
Záhy řekli si vrtáci... „Vsypeme jim prach do žil!“
Ne moc, aby se do rána nesložil
a dalším chlupy hrůzou nezježil.
Ať k nám ještě s Dožilovou za úsvitu hledí!
K těm, kterým bezmezně věřil.
A důvěra? „Co by, shoří jak sirky.“

A pro klid našich duší,
předhoďme jim tvář zmetka, tomu vraždy sluší.
Budiž kouřovou clonou před oponou,
studený obličej namísto našich.
Frustrovaní ho hnedka poničej
a vlny dalších...