Jak už to tak chodívá, tak po vydařený dvoudenní párty nastal pracovní den a kocovina si vybírá svou daň.
Je to taková moje stará dobrá, uměle vyvolaná maniodepresivní psychóza, kterou si celkem užívám.
Prosím neptejte se mě, proč jsme se rozešli, ani mi nepište, že je vám to líto, já si toho sice vážím, ale i když jsem s tím povětšinu času smířenej a užívám si svobody, tak mi to pak začne být líto taky.
Prostě stalo se, to se stává i v lepších rodinách a já se celkem divím, že to se mnou vydržela tak dlouho :))
Snad umím bejt kamarád, možná milenec, ale nejsem úplně rodinnej tip. Když někoho milujete, ale vaše představy o budoucnosti se výrazně liší, je lepší to ukončit a jít si každý svou cestou. Jestli bude lepší, nebo horší, to ukáže čas. Nemůžu říct, že mi nechybí, chybí a moc, ale jsem rád, že jsme to udělali.
Trochu se děsím toho, co za krasavici inteligentní si mě příště zaháčkuje, ale to už je prostě rizoto podnikání :))
Jó, bude těžký jí nahradit, frndu má sice každá, ale ne každá s ní umí zacházet a na víc má i něco v hlavě.