35 a dost?

Každý ve svém životě potkáváme spoustu lidí s tím , že z některých se stávají známí/přátelé ( podle toho jak to má kdo nastavené ). Mě se stalo, že díky práci jsem se seznámil s vdanou kolegyní s kterou jsme si rozuměli. Všichni jsme byli zadaní, takže vše se kamarádsky vyvíjelo asi jak mělo. Navštěvovali jsme a trávili společně i soukromý čas. Až jednou v práci mě kolegyně poprosila, aby jsem ji nutně zavezl kam potřebuje. V rámci nezávazné diskuze, která nebyla cílená z ní ,,vypadlo,, , že s manželem už roky nešukají. Pro mě u 35 letých lidí překvapení. Kdy jindy si dobře denně zašukat , když ne v 35? Každý to máme nastaveno jinak, ale takto brzo? Asi by bylo dobré napsat, že vztah nevydržel a každý šel svým směrem.
No nevím, ráno jsi jdu zacvičit a není okamžik kdy by jsem na to že si zašukám nemyslel. To ale už Jirkovi poradit nemůžu :):)