Když ti škrtne

Asi chci názor, nebo úsměv. Jinak bych tohle nevyprávěl a teď ani nepsal. A nejedná se snad ani o nic, no ale přeci jen o něco. Asi chci jen vědět, jestli mi v ten moment tenkrát hráblo a nebo se naopak uzdravil? Totiž prý mi hráblo. Ale snad ani ne, snad to bylo jinak a já jen vykoukl za rohem. A i kdyby, tak se přece říká, že když ti teda jebne, tak aspoň tobě už je vlastně dobře.

To takhle bylo, jeden obyčejně pěknej den, který trávíte nějakým výletem jen tak v přírodě. V mém případě s přítelkyní a děláte fotky. Támhle noha, támhle ruka, strom v tričku. Široké výhledy i úsměvy, ten den teče klidně, ke všemu je léto, takže vyložená idylka.
No ale den pomalu končí, stmívá se a cestou zpátky dostanete hlad i nápad. No proč si vlastně nezajít do restaurantu kousek od baráku. Dali jsme si vývar a přinesli nám supr pečivo, vybrali si jídlo. Docela jistě nějakou parádní prasárnu, v podobě smažáku s kuřecím a hranolkama tatarkou no mlask.
A jak jinak čumíme na fotky, spokojeně si křupeme pečivo, srkáme polévku a pěkný pěkný. Pěkný fotky, pěkný výhledy takhle přítelkyně okomentuje a pak dodá. „To budeš mít jednou pěkný vzpomínky.“

A cvak, musel jsem na chvíli stisknout PAUSE. Znáte to? Asi jo, je potřeba vložit „nezávislý“ informační toast.

Pár měsíců před mají přestěhováno do většího. Oficiálně to myslí vážně, je jim asi okolo třiceti. Nicméně nespí spolu, od začátku mají necelé a teď už celé měsíční pauzy i víc. Jsou teda spolu něco, no okolo roku a půl. Sex nastává jen, když už chlapeček fakt hodně votravuje a mrdka z něj stříká ušima. Což má ale jednu výhodu, totiž na chvíli mu v nich nezní památná věta z prvních dnů... „Takové které bych chtěla, si o mě neopřou ani kolo a tak jsem prostě s tebou.“
Tohle on jakoby neslyšel, dlouho přemýšlel, jestli se mu vůbec rozechvěl ušní bubínek a pořád nevěděl. Nicméně stále pamatoval na první osamocený dárek pod stromkem, tedy na šest masturbačních vajec v jednom balení. Každé s jinými dráždivými výhonky i s přibaleným gelem. A opravdu nakonec řekla, že si to taky může někdy dělat sám. No ale řekněme si to upřímně, možná měl jen strach být sám a krom toho i chtěl pořád píchat. Naopak ona byla po bejvalim zadlužená a ani se před kamarádkami netajila tím, že potřebuje nějakýho sponzora. Na což ten debil přišel, protože jí s mrdkou v uších prohrabal telefon a jen hledal s kým kurva píchá, když ne s ním. A jako konec asi, buďme rádi, že teď je jim lépe. Rozešli se bez facek, pomohli si při odstěhování každého do jinam a jen on občas línej vařit dělá toasty.

Tak už můžu, už ho mám v ruce,
ten toust a druhou mačkám PLAY...
Aha, takže ještě chvíli koukám do stolu,
žvejkám asi poslední sousto chleba a musím se napít piva.
A vypadne ze mě něco jako otázka, ale za ní hned překotně další a asi tenkrát jsem teprve přestal koktat. A jestli chtěla něco odpovědět, myslím že to ani nešlo. „No počkej počkej, a ty jako nebudeš mít pěkný vzpomínky? Nebo jinak, ty už teď víš, že budu vzpomínat? A nevíš i náhodou zhruba od kdy budu vzpomínat? Já jen abych se připravil víš, jako kdy to bude? Abych z toho pak nebyl zbytečně vykulenej, nenadělal si děti, který neuvidim a prachy který taky neuvidim. A další otázka zní, jestli ty děti vůbec uděláme, když si mám stříkat do vajec?!"

Všechno se najednou změnilo, ale ne zas úplně. Ten den jsem se tam strašně zlil a nejen ten jeden den. V předsíni zbořil stěnu, druhý den slepil, sešrouboval, vyztužil a třetí den opět nakopal.
Nevím k čemu tohle přirovnat, asi jako když skládáte puzzle, vlastní fotografie s přítelkyní na pláži. Kdy po jednom dílku, je již zcela evidentní, že má přítelkyně většího ptáka než vy a nemáte chuť dál skládat. Ne úplně, ale téměř to tam bylo. No a jinak jsem pořád bez koule. Už ji mám tedy objednanou, ale zdráhal jsem se tohle pořídit. Měl jsem jasný postoj, že tohle se musí koulet v hlavě a ne nosit v ruce. No ale když si někdo může objednat kostku z Hellraisera, tak proč bych já nemohl mít predikční magickou 8 Ball z Interstate 60? Která mi propříště může kecat do mých rozhodnutí? No jistě, proč by taky ne? Úplně to vidím. Třeba hej koule, miluje mě moje přítelkyně? „NE“ Hm a hej koule, je moje přítelka děvka? „S TÍM BĚŽ KLIDNĚ DO BANKY“

Tak co myslíte, už jsem fakt blázen? A nebo jen krize nějakého věku? Počkat počkat, vlastně kolik uteklo co jsem dokoktal? Jeden, dva, tři, čtyři...