Už od dopoledne si píši s jednou mojí známou. Padla na ni smutná nálada a potřebuje rozveselit. Vyplakat se někomu na rameni, alespoň po písmenkách, když jinak to nejde.
Baví mne její zprávy a krása češtiny a dvojsmyslů. Ano jsme každý naladěni na jiné vlnové délce a ona smutní a já jsem v hlavě spíše správným amatérem, a tak mi některé zprávy přijdou jako fajn nabídky, které ale z její strany jsou jen žádostí o pomoc k dobré náladě a vyplutí ze svízelné situace.
Ještě upřesním že je to velice slušná hodná holka, jenž nemá o Amatérech ani páru. Jak doma o ní říkají, je na internetu takový dinosaurus.
Tak třeba, na mojí narážku že jsme v práci neustále a tedy do kina, by jsme museli jedině v pracovní době a to by se zaměstnavateli nelíbilo. Mi přišla odpověď, za ty hodiny, který jsme práci věnovali, si zasloužíme víc než kino!
No fajn pomyslel jsem si, přeskočíme kino a rovnou šup noha v nohávě.
Správně, ale bylo myšleno, že by jako v práci mohla přijít nějaká odměna, třeba finanční.
V dalších zprávách jsem se již tedy umírrnil a snažil se myslet jinak.
Nabídl jsem poslání pár mých textů o kterých si myslím, že jsou slušné a můžou zasmání přivodit.
Ale přišla mi zpráva: Ale houby, chci a potřebuju se smát! Per to do mě, už teď jsem ti vděčná za zpříjemnění dne.
A teď si to má člověk s chladnou hlavou a vší slušností přebrat
Chce se smát? Ale mého kašpárka od pimprlového divadla neviděla.
Per to do mě? Takže si asi myslí, že to bude kašpárek - pořádnej chlapák
Já vám nevím, asi budu muset vytáhnout to svý dvoucentimetrový hovado a rozpoutat to tří vteřinový peklo!