Vysavač není tak dobrej

Nedávno si tu někdo přál blog o vysavači. Zavzpomínal jsem si na dobu, když mi začaly růst chlupy na koulích a řekl jsem si, že zvednu tu pomyslnou rukavici a vysavač otestuju, neboť to co jsem zažil tenkrát už je zastřeno mlhou a taky ty vysavače jsou dnes lepší a já zkušenější.
Nebudu to prodlužovat, bylo to zklamání. Adrenalin to teda byl jak za mlada, to se nezměnilo, ten nápad a chuť jsem totiž dostal, zrovna když ta moje vyběhla někam nakoupit nebo co, tak jsem vytáhl našeho nového Philipse a šel na věc. Zapnul jsem stroj a hluk jak svině, ty vole, vždyť neuslyším, kdyby někdo šel....představa, že mě v takové pozici někdo uvidí byla přímo traumatizující, ale zvědavost zvítězila, tak jsem pokračoval. Stáhl jsem výkon na minimum, protože ta sací síla je úplně strašidelná.
Další nepříjemností je, že na tý trubce jsou takový štětinky, když chceš asi vysávat auto, nebo nevím na co to tam je, ale na čuráka to není, protože je to extrémě nepříjemný a nejde to sundat. Takže při vzpomínce na mládí, když jsem stříkal jen co jsem ho do tý trubky dal, jsem postupoval hodně opatrně, abych si to pořádně užil a taky jak jsem prostě starší, tak všechno dělám tak nějak vše s rozvahou.
Čůro lehce nakouklo do trubky, udělalo to takovej ten prdivej zvuk, čůro se mlátilo sem a tam, ale nic moc, takže šup s ním dovnitř úplně. Vysavač změnil zvuk a síla byla pořád moc veliká, takže to jen bolelo, otevřel jsem teda takovou tu díru na rukojeti, která taky nevím na co je, ale přítlak už byl lepší. Chvilku jsem tak setrval, ale myslím, že kdomě fialovýho čůráka by se nic nezměnilo, tak jsem ho zas vyndal a vypnul stroj.
Což bylo asi požehnání shůry, neboť se akorát vrátila z nákupu moje paní. No nic, další vzrušující věc z mládí, která už vzrušující není.