Ano, jsem hrdá žena, která respektuje muže a jejich dominanci. Ale dnešní doba je pro mě zvláštní, i když jsem mladá. V dnešní době se ztrácí postavení zřízeno přírodou, patriarchát.
Potkala jsem bývalou spolužačku. Klasika: posezeni, kávička, dort, výživné drby. No a ptala jsem se ji, jak žije, samozřejmě. Prý se má super, je doma, stará se o děti a domácnost. Na dotaz „A proč nepracuješ?“ mi sdělila docela zajímavý názor, který mi je opravdu blízký a je k zamyšlení:
„A proč bych měla pracovat? Mám dvě krásné děti a domácnost. To je moje práce, která se mi líbí. Chlap je od toho, aby šel ven, pracoval, uživil a postaral se o rodinu.“ Musím říct, že to má přirozenou logiku, kterou si neuvědomujeme vlivem médií a narůstajícího feminizmu.
Ona je tam kam patří, je šťastná, má čas i na sebe a své zájmy, realizaci.
Zdá se, že patriarchát je dnes potlačován více, než by měl být. Proč?! Přirozená dominance mužů mám nebrání být inteligentní a vzdělaná.
Realita je ta, že dnes se muži bojí oslovit ženu a dát ji kompliment. Na erotické seznamce jednají v rukavičkách a pořád se za něco omlouvají a ptají se „Neurazil jsem tě?“, „Ne směle do mě!“, odpovídám.
A já se ptám: proč měnit něco, co nastavila matka příroda? V historii se i války vedly o nás! Budeme my ženy bojovat o ženy? Jde vývoj a postup doby opravdu tím zcela přirozeným směrem?