O lásce zakázané

Diskotéka v plném proudu, bodejt by ne, vždyt je páteční noc, studentský oldies klub Šelepka , nejlepší klub v Brně praská ve švech. Jsme tu pětice nej kamarádek od 19-25-28, já jsem z nich nejstarší, tančíme bavíme se, firtujeme, blíží se půlnoc a tak si dáme menší přestávku,

Hudba pomalu zvolňuje a sál se začíná plnit zamilovanými dvojicemi, bokem sedící bavící se kamarádky se pochechtávají a já si tajně přeju aby pro mě přišel te,n co tak nádherně ovládal twist, dávám si závazek že pokud pro mě nepřijde do deseti minut odcházím a půlnočním rozjezdem se vracím domů.

Z přemýšlení mě vytrhne klučičí hlas: Slečno, zatančíte si? Já beze slova vstanu a jdeme tančit, jsem jako v transu protože ty černé oči se vpíjejí do mých a je mi krásně. Líbáme se a je to jako nejsladší odměna co může být. Představuje se jako Lukáš a povídáme si o vše o životě o práci a škole a kterou dělá a je nám prostě krásně, jako bychom se znali odjakživa. Hádá mi 20-22 samozřejmě je v sále tma takže se tomu ani nebráním, protančíme spolu dvě hodiny. Pak bohužel ale vše hezké končí a ospalé obličeje probudí ostré světlo, Lukáš se ptá, zda me může doprovodit nejdřív se zdráhám, ale pak říkám že jistě. Jdeme ruku v ruce směr zastávka , ani nevím kde mám ostatní kamarádky jaksi je mi to jedno:D Jdeme směr centrum, protože poslední autobus už odjel a další jede až za hodinu, je zima mráz a Lukáš mi půjčuje svoji bundu a jde jen ve svetru. Pomalu dojdeme k nádraží a protože je opravdu veliká zima schoulíme se u topení, mobily tenkrát byly ale měla jsem svůj doma a tak pro výměnu telefonního kontaktu Lukin vytahuje papírek a tužku a já mu naškrábu svoje číslo , a zase se vášnivě líbáme a neodtrhne nás od toho ani procházející cikánka se slovy JEEE ONI SE LÍBAJÍ. Lukáš mě hladí po vlasech a říká Ty jsi ale musela být hodně zlobivá holčička:)

Za půl hodiny jdeme na refýž na rozjezd, jak na potvoru si všichni sedli na tu samou stranu co já na stranu kde stojí u okýnka Lukáš. No, ted už nebudu na nic myslet jen na to aby nezapomněl na naše rande, které má být za pět dnů, teprve je sobota to určitě zapomene... říkám si, to nebude vědět a já budu smutná.

Je pondělí a já řeším v práci nějaký nepřijemný problém, ale pořád myšlenky zůstávající v sobotní noci, kdy jsme ho potkala. Kluka s černýma uhrančivýma očima, budoucího letce a bytost nyní mému srdci nejbližší bylo mi s ním tak krásně že i ted sebevětší problémy zvládám bravurně s přehledem.

Blíží se čtvrtek a já cestou do práce jezdím okolo kasáren takže i kdybych chtěla zapomenout stejně se mi to nepodaří, Lukáš totiž je studentem akády, vojenské akademie.Je čtvrtek a já jdu z práce dříve celá nedočkavá, abych se stihla připravit. Myšlenky střídají jedna druhou a já se opíjím pocitem a představou co bude až přijde jestli vůbec ?? Jdu a venku začíná hustě pršet takže dorazím celá zmoklá Lukáš tu ještě není a já čekám snad se objeví už ho vidím zdálky, jak jde a oslovuje jakousi slečnu pak druhou a pak teprve mě, prý mě měl zafixovanou z té noci jako černovlásku:)

Líbání nebere konce je to přesně tak jak jsem si to vysnila, pamatuji si doted svůj lesk na rty s vůni třezalky a Lukášovy žhnoucí oči a, a tak jdeme ruku v ruce do centra... věkový rozdíl osm let....

Proběhlo asi pět schůzek, kina večeře, měli jsme svoji oblíbenou vinárnu , dokonce nás jednou musela vyhodit uvaděčka že chce už jít taky domů:)

Byly to krásné dny, ale vše jednou končí a tak i tohle bohužel muselo.

Uplynulo půl roku a opět tentýž klub, já v náručí jiného, neznámého když najednou můj pohled sklouzl na kolemtančící pár blondýnku a tmavookého kluka, jen stěží jsem poznala Lukáše. Dodnes si pamatuji jak se mi skoro kouřilo z hlavy, je to on ? Není to on? To přece nemůže být on,..a byl... byl to Lukáš moje láska, ted už patřící jiné.

Lukáš zjistil, že ho pozoruji a co následovalo bylo jak v nějaké romantickém filmu. DJ přestal hrát a Lukáš pustil svoji dívku a blížil se ke mě, ostatní udělali špalír a už jsme byli u sebe, pozdrav, objetí radost že se vidíme...Následující věty : Co děláš zítra večer, uvidíme se ? Ne? A co děláš pozítří? Budeš mít na mě čas, mi zněly jako rajská hudba. Přišli za ním jeho kámoši Lukáši pojd ven Lenka tam brečí.

Říkám mu, běž za ní, Ne ted jsi tady ty ona počká,.... Uvidíme se v neděli.....?

Neděle asi 17 hodin- 15 zmeškaných hovorů ..... já ubrečená neberu to -nakonec to vzdávám,... Proč mi to nebereš? Nechtěla jsem, když někoho máš nemá to cenu..

Nebudu napínat opravdu jsme se viděli, ale až po dalším půl roce , v zimě v tomtéž klubu a za další půlrok jsme se spolu vyspali...takže by se dalo říct že jsem skoro rok a půl čekala a dočkala se a nelituji stálo to za to, bylo to v červnu Lukáš mi ukázal v noci celý objekt kolejí kam se někdo jen tak nedostane, je to vojenský objekt- pamatuji si bazén v zahradě a leteckou mapu nad sebou , a vlastně ještě něco.

TEN VEČER OMAMNĚ VONĚLY LÍPY

ĆEKÁTE HAPPYEND, byl ---po 7 letech si mě našel na lide.cz mezi statisícem jiných profilů ..on mě poznal -já jeho v horolezeckém obleku ne... pochvala jak i po těch letech mi to ohromně sluší.... nekonečné psaní, jeho mise, moje autohavárie, osud tomu nechtěl se sejít...kdoví, SNAD JEDNOU..

V JINÉM-LEPŠÍM ČASE A NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ....:P