Martin a....

Opravdu nevím jak to dělám, ale odjakživa když je nějakej průšvih lítá v tom jméno Martin. Proč to není třeba Květoš nebo Hubert nebo nějaký jiný pošahaný jméno ?!

Martin. Jako s tím posledním to byl fakt úlet století. Odmalička jsem byla vychovaná k zodpovědnosti a pak si klidně střihnu sex na tak svatém místě jako je můj kancl. Nebo lépe řečeno i šéfův kancl. Kdyby tak rybky v akvárku uměly mluvit.

Trošku jsem po tom pátrala a karetní výklad jména zcela sedí a dokonce i na mě. PRŮŠVIHÁŘI. Bože jak já jsem vděčná mamince, kterou na poslední chvíli osvítilo a pokřtila mě tak hezkým jménem jako je Martina. /měla jsem být totiž Růženka/. Dřív se to moc nedávalo, mamka ráda četla a tam to vyčetla. Ještě se jí dvakrát ptali pro jistotu, jestli se neplete a není to Marta. Martina pochází z francouzštiny a proto asi mám tak ráda francouzské milování.

Jinak ten Martin. Jen když zapátrám v dávné minulosti tak jsme jezdívaly asi pět holek na chatu do Jedovnic a jedna tam přitáhla své dva bratránky jeden právě ten Martin tam slavil v tu noc patnáctiny a tak nějak mě provokoval, co provokoval ,s prominutím přímo sral, sypal cukr do brambor plival,kde to šlo, žvýkal jak neandrtálec , mlel rádobyvtipné kecy, jen aby mě naštval, což se mu vcelku úspěšně dařilo , takže facky nebraly konce. On se mi smál i mezi tím fackováním, drzoun jeden.Až mi konečně došlo, že chce na sebe upozornit. A to se mu opravdu povedlo.

Jednu noc, když jsme pravidelně do půlnoci obrážely procházkou Vranovskou přehradu , se mě Martin chytl za ruku a já se ho zeptala jestli se chce mazlit a on souhlasil. Ale jak to udělat, když nás bylo v pokoji pět a ještě k tomu na patrových postelích! Myslím ale, že už nebylo potřeba více řešit.

Šli jsme s Martinem zkratkou a dali si v lese první pusu. Chutnala jak zakázané ovoce, to víte patnáctiletý puboš a o šest let starší holka , mělo to punc toho, co se běžně nedělá, nemůže,zkrátka nesmí .Tenkrát nebyla doba kdy zralé ženy měly v oblibě zajíčky.Takže v tom lese se zrodil páreček Martina a Martin. A povím vám, byl to teda pěkně povedený párek!!

Došli jsme na chatku kde byla jen kamarádka a ta to zinscenovala tak že šla ještě na šňůru pro prádlo /jakože/ aby se s Martinem taky mohla pomazlit, to ona za to mohla,že jsme od té doby byla na mladší, taky v to už pěkně lítala. Muchlali jsme se u zdi u té šňůry s prádlem všichni tři , polibky nebraly konce a Martin nevěděl na kterou dříve si má sáhnout, šest rukou a venku nad námi krásně svítil úplněk.
pokračování v dalším blogu:-)Pak nastal čas se vrátit do chatky a my šly s Pavlou do sprchy, ano už tenkrát chodily dívky všude po dvou, Pavla mi tam pak ještě donesla hezké kalhotky, takové ty, jak se prodávaly sady po sedmi, na každý den jedny- tak svítivě růžové,ta barva vynikla na opáleném těle, prý když je to pro něj premiera, tak at je to prostě se vším všudy. Jenže ve finále byla taková tma v pokoji, že stejně nebylo nic vidět. Jak to ale udělat nenápadně, holky se totiž právě vracely z procházky -takže jsem nedočkavá hupla do spodní postele a Martin se za chvilku přišoural po tmě a najednou byl u mě. V posteli.

A začala nekonečná série líbaní, prostě s tím klukem to bylo něco nepředstavitelného, snad to bylo tím, že byl o tolik mladší jeho ruce mi bloudily všude po těle.Bylo to něco, co se vryje do paměti tak nehorázným způsobem. Krásná noc.škoda jen, že jsme nesměli ani pípnout. Dvě holky ležely nad námi, ale stejně myslím, že to i tehdy tušily, co se pod nimi děje.

Od té doby jsme se s Martou od sebe nehnuli. V opuštěné kůlně mě Martin učil kouřit a dlouhé mazlení na dávno nepoužívaném kulečníkovém stole mělo své nezapomenutelné kouzlo.Občas tříska v zadku nebo zádech, ale to neubíralo na romantice. Nespali jsme spolu, nikdy, jen mazleni ale zato nádherné! Venku v okolí chatky kvetly zvonečky a kopretiny byla to prostě kouzelná příroda. Pro holku z města něco nepopsatelného. A nejvíc chutnaly Martinovy pusy po griotce, kterými nešetřil, když jsme šli z hospůdky na frťana- mě ani kamarádce,co víc si přát?

Jen nastal problém, když se volalo k obědu a byla po nás sháňka a nastal čas se vrátit do chatky .Otevřelo se okno chatky a volání Martˇoooo a my nevěděli koho z nás vlastně volají :*-)Takže jsme lezli postupně. Za dva dny pro Martina přijeli rodiče, jeli k moři , my ostatní se vraceli až za tri dny.

Z chaty jsem se vracela domů jako po požití nějaké kvalitní drogy. Pořád jsem byla myšlenkami v té noci. Pavla uměla kreslit tak mi podle fotky Martina věrně nakreslila, někde tu fotku ještě mám. Měl hezké pichlavé modré oči,pihy a úzké rty s rošťáckým úsměvem od ucha k uchu.

Někdy jsem si přála tu dobu vrátit, ale pak jsem na něj zapomněla. Ale člověk míní pán Bůh mění, říká se.

Po škole nastaly starosti se sháněním práce a já nastoupila do reklamky s kamarádkou ze školy a shodou okolností Martin byl její bratránek.Od té doby, co jsem ho viděla NAPOSLED uplynulo asi pět let. Hanka mě pozvala na oběd a že tam bude její teta s ním. No, nedokázali byste si představit, co ve mě ta vzpomínka vyvolala, ale zvědavost mi nedala a slíbila jsem, že na ten společný oběd s nimi zajdu. Obě dvě doufám dodnes nic netuší. Hanka s tetou se usadily a já nedočkavě vyhlížela svoji letní lásku.

V tom k našemu stolu přišel asi dvoumetrový dlouhán, řekl mi Ahoj posadil se a mě se v tu ránu vzpomínka vrátila. Byl to zase ten Martin s tím jeho rošťáckým pohledem a potutelným úsměvem, jen už nyní mladý muž, student strojárny. Vsadím se o cokoliv, že v tu chvilku nám proběhlo oběma hlavou to samé. Tehdy mu bylo asi dvacet, dnes je to asi pětatřicetiletý plešounek, kterého znám ho už jen z fotek na facebooku, ale ten sexy pel má pořád a pitomé kecy taky, Když čekala ona kamarádka Pavla chlapečka, potkali se s Martasem po iks letech ve městě a on že by ji nejradši opíchal .Takže se u něj nic nezměnilo :-)