Už zase tady hledám nějakou ženu.
Všechny tu jsou tak krásné a vzrušující. To je poznámka pro ty, které si myslí, že třeba nejsou. Jsou.
Takže vždycky najdu. Napíšu vzkazy. Některé odpoví. Chvíli si povídáme si, flirtujeme.
Navrhnu vystoupit z virtuálního světa. Jedna se lekne, jiná to zahraje do autu, další se omlouvá a já věřím, že ji to mrzí. Nevadí. Život přece nekončí a uvidíme se jindy.
A zůstanou dvě, které mají chuť se potkat. Fajn. S jednou se domluvím na dopoledne a s druhou na odpoledne.
První mi ráno píše, že se omlouvá. Napíšeme si příští týden.
Mezitím se ozve jedna z těch, které se včera omlouvaly. Za hodinu? Ale ano stihnu to.
Potkáváme se venku. Úsměvy. Je hezká a moc fajn. Jdeme na víno. Vedeme řeči. Opatrné dotyky. Krátký polibek. Pojedeme? Objednávám Bolta. V autě už se skoro milujeme. Jsme pak oba trochu nervózní, ale ta hodina je krásná a vášnivá. Spěchá. Musí domů vařit oběd. Kdy příště? Napíšu, slibuje.
Odpoledne schůzka s tou další ženou. Nepřišla. Ani se neomluvila.
Fňuk.