Nestojím o duševní mrzáky!

Můj slovník se rozšiřuje o další sprosté slova a výrazy, které každý chlap určitě rád slyší. Můj teda stoprocentně. Přijde mi, že mě úmyslně provokuje k reakci, vydat ze sebe deset sprostých vět, abychom si rozuměli. Vždycky jsem se hodně krotila, ale já už se krotit, nějaký ten rok zpátky nechci, a ani nebudu.

Vím, jak by se měla žena chovat, ale na to taky jebu. Stejně tak jako jebu na spousty jiných věcí, ale i lidí. Řeč bude teď o duševních mrzácích.

Takových, kteří, si nárokují něco, co nebylo nikdy jejich. Nesnáším majetnické vyčuránky. A že jich tady je! Po pár větách nabývají pocitu, že svět se točí kolem nich, a vše bude podle nich.

To je ovšem chyba, a jak říká má dobrá kamarádka, chyba komunikace. Nevím, čím to, že přitáhnu do života blbce. Jako by nestačil ten, co ho mám doma. Tak očividně nestačil, když jsem tady. To dá logiku.

Chcete pohádku? Ono to jako pohádka začalo. Hodně třídím, a tím nemyslím odpadky. Na ty mrdám za ty peníze, co platím. A veřejně se k tomu přiznávám. Nejsem ekologická, ani BIO. Sežerte mě za to, ale odmítám, ze sebe dělat lepšího člověka. Jsem v tomto ohledu hrozný hajzl, a možná nejen v tomto.

A jak si tak třídím ty sluníčkové zprávičky tady, mezi pozváním na kafe, mrd, focení, honění a rande. Ozve se jeden, vždy je to jeden, kterému tu šanci dám. Napsat si s ním víc než jen díky, anebo běž do píče. I takto odpovídám na zprávy. Vždy záleží na rozpoložení mé mysli, které je kolikrát tak vyjebané jak počasí.

Píšeme si. Vypadá vše nadějně, a člověk to myslí upřímně ale říká se, pravdu zaobal. Přece jen tento portál není zrovna moc důvěryhodný a všeho se dá zneužít. Je tak málo lidí, kterým tu věřím, a to také veřejně přiznávám. Jsou tu mezi námi i zkurvysráči, děvky za prachy a jedinci, kteří Vám dokáži udělat peklo na zemi. Duševně choří. Mrzáci této společnosti, s kterými, když máte tu čest, nevěříte už nikomu ani dobrý den. Ale zklamat Vás může i ten, kterému věříte, a o to je to smutnější. To vědomí, že na druhé straně je takový zmrd či kurva.

Nesnáším jedince, kteří to se mnou myslí dobře. Nesnáším je v reálu, ale i tady. Vyjebané dobro, ale pro koho je to dobro? Pouze pro sobce, kteří to přece myslí tak dobře. Stejně jako on. Majetnický despota, aneb jak rychle se z přítele stane nepřítel. Z počátku mi to nedocházelo. Vždyť se neznáme, jen si napíšeme. V duši chtíč, a možná i takové zvyklání, budeš to Ty? Ten, s kterým si jednou zašukám.

I takové řádky padly, jak on mi a já jemu. Jo, zašukáme si. Chceš to. Připustíš tu myšlenku a to hovado se chytne, anebo jsem se chytla já? Každopádně je to tu. Cítíš náklonnost.
Už je to nějaký ten pátek, probereš s ním ledacos a duševní mrzák z toho čerpá. Úmyslně používám tento výraz, kterým mě napadl on. Ten kluk s kterým jsem si dokázala představit sex, i schůzku. Asi už nechci mít k nikomu blízko, ani to mít ráda a chovat k někomu sympatie. Je to pokaždé pád na hubu.

Mám si ujasnit, co chci. Už v tom mám jasno. Nechci tebe, ani nikoho tobě podobného. Raději nechci nikoho. Přihlásila jsem se tu z pomsty píčusovi po letech. S tím, že to udělám. Zašukám si s kýmkoliv, kdo mi padne do oka. Už pro ten pocit naplnění, a to nejen mrdkou.

K dnešnímu dni musím konstatovat, že se nezdařilo. Ono by mohlo. Bylo by i s kým, když pominu mého duševního mrzáka, ale neudělala jsem to. Ty mé kritéria, jsou asi těžce v píči.
Nehledám vztah a nechci jen jednorázový úlet. Nechci někoho z prdele světa, ani moc mladého, natož v důchodovém věku. A přitom se neustále držím věty, jen ať to není píčus! Chci moc? Ano, chci příliš. Jsem si toho vědoma.

A zpět k duševnímu mrzákovi. Netrvalo to dlouho a napsal mi, už s ním nespi! (Měl na mysli mého muže) rozveď se! (Dobrý, na to, že mě ani neviděl, když pominu tělo)

Pak přišly na řadu proslovy, o tom co smím a nesmím. Neměla bych, a měla bych. Vždyť on to myslí jen dobře. A vše šlo do extrému a sraček.
Zeptala jsem se ho, jestli se to dá napravit, že bychom to zkusili, bavit se aspoň normálně. Ale ani to už nešlo. Když jsem měla náladu na hovno. On nezklamal. Dal mi ještě větší sodu, o kterou jsem si zajisté sama řekla a vůbec mě nešetřil. Fascinují mě takoví lidé, kam až jsou schopni zajít, proto to s nimi nevzdávám a píšu s nimi, i když vím, že už je vše v hajzlu. Když se takto projeví chlap, s kterým si jen píšeš, co by asi bylo v reálu? Díky kurva, to nechci ani zkoušet.

Určité věci toleruji pouze tomu mému píčusovi, a jestli bylo účelem vážit si víc mého muže, tak mohu s čistým svědomím říct, splněno.

Jelo to bomby, buzerace za blog, galerie i to, že si s píšu ještě s někým.

Tak jen pro obraz, i toto jsem se o sobě dočetla.

Co ode mě očekáváš? Že mi tu budeš psát blogy, namotávat si mě do přízně a potom vypisovat jak máš mokrou kundu z kdekoho? Jako jsi to dělala i tenkrát? Jsi duševní mrzák, že za to očekáváš nějaký vděk, uznání, nebo snad sympatie? Jen tím dáváš najevo, jak se k lidem stavíš. Nejsi schopná s nikým navázat nic citového. Lidi jsou pro tebe jen věci, objekty uspokojení. Ale my jsme lidské bytosti. Což nevím, jestli se i Tobě dá říct.


Trochu uber osobo, citové vydírání a manipulace, děláš jen z lidí blbce. Navštiv terapií, měla by ses léčit. Ty nejsi schopna lásky. A kecy si nech pro druhé. Můžeš ji nastavit zrzounovi. A víš co, jdi si zašukat.


Děkuji Ti miláčku za všechno krásné, co jsi mi v posledních pár dnech sdělil. Cením si tvé upřímnosti i lásky. Já ji skutečně nejsem hodna. Chtěl, ať se rozvedu, abychom mohli být spolu. Mé důvody však znal. Možná jsem nebyla vždy upřímná, ale on ke mě také ne. Neustále napadání, a stejně bylo všechno špatně. 

Nejsem hodna lásky. Ne té tvojí, a asi ani nikoho jiného. Mám tisíce špatných vlastností a kvůli nikoho nebudu jiná. Buď mě ten druhý bude brát, takovou jaká jsem, a pokud ne, ať jde o dům dál. Nesnáším přetvářku a faleš. Každý chce upřímnost, ale před svým prahem si nezamete. 

A tak skončila pohádka, díky, které mám jasno.

Pecka na závěr, má ženu, děti, ale  já se mám rozvést. Zajdi si do píči na léčení, ale ty! Terapie by se ti hodila, než si zas majetnicky budeš přivlastňovat něco co nebylo nikdy tvé, ani nebude.