Sebeúcta.

Jakožto profesionální herec v průmyslu pro dospělé semtam přemýšlím nad sebeúctou. Pravda je, že je subjektivní, ale tato subjektivita je pevně lemována konturou deziluze. Když se kouknu na tento web, vidím to více než jasně. Je tu mezi námi spousta lidí, kteří sebeúctu postrádají a dennodenně s ní svádí boj o vlastní realitu. Však proto jsme byli vyhnáni do vod internetu, abychom se mohli skrývat v temných zákoutích kódu a dokázali přemoci ten ničemný pocit nicotnosti a vlastní nedokonalosti, který nás ochromuje. Proč se ale smířit s takovouhle realitou. Přišli jsme sem nalézt útočiště, ale pouze jsme otrávili nevinnou myšlenku. Nepatřím sem. Poslední rok, to je tak doba, kdy se právě ta má sebeúcta uzdravila, zde nehledám nic. Nemohl bych. Byl bych šílený. Vím přesně kdo jsem, ale lidé, kteří mne neznají, soudí mé chování bez jediné otázky, nedokáží pozdravit, nedokáží uzavřít téma nebo zdravě komunikovat, nedokáží vnímat mou komplexní duši nebo udržet krok s mou rychlostí. Snažím se naivně využít tuhle stránku, ačkoliv je naplněná sexismem, profesionály a odpornými fotkami, které by dokázaly zavřít restaurace jen svou přítomností před hygienou. Nikdy tu asi nikoho nenajdu. Bylo by praktické využít tuhle stránku primárně z profesních důvodů, ale, snad protože jsem samotným vedením amatérů byl donucen přestat zde fungovat jinak než z profesních důvodů, či snad z přílišného tlaku v osobním životě, se mi nedaří rozvíjet. Dělám ovšem dobré krůčky. Za poslední rok jsem už přes 500 lidem řekl sbohem, protože jsem viděl, jak málo si váží lidských duší a mnoho dalším jsem řekl sbohem už dříve. Obepsal jsem na této stránce každou ženu a žádná pro mě není dost dobrá. 2 roky jsem neměl opravdový sex a na to jsem také pyšný. Je to peklo, ale nenašel jsem nikoho, kdo by za to stál, ať hledám, jak jen můžu. Škoda, že založit produkce trvá tak dlouho, obzvlášť, když během toho jdu na vysokou u a bojuji s vlastní rodinou. Jenom bych chtěl veřejně říct, že jsem pyšný na to, kolika ženám jsem byl schopný říct ne a dát sbohem. Pokaždé mne to trýzní, není to lehký úkol, ale jednoho dne, každý z těch správných kroků udělá někoho na světě šťastným.