Miska oliv 4

Sobota. Myslel jsem na páteční setkání, na střídačku si v duchu povídal s druhou pisatelkou i s M. Uvědomil jsem si, že mám čtyři velká témata, která by měly moje partnerky přijmout, jinak to nemá cenu. Došlo mi, že na druhou pisatelku jsem až moc podivný. A taky moc složitý, že čas se mnou by pro ni byl nejspíš rychle únavný. Tohle nemá smysl.

Druhý telefon. S M. jsme si zase zavolali. Začal jsem tím, že jsem jí řekl, jak a s kým jsem trávil včerejší večer a že si myslím, že se s druhou pisatelkou k sobě nehodíme. Po kratinké chvíli ticha jsem slyšel, jak mi s lehkým dojetím v hlase M. povídá, že je strašně ráda, že jí to takhle říkám a jak si váží té otevřenosti.

Povídání bylo fajn, druhá oliva mi taky prošla. No, je čas na další.

Do vyprávění jsem začal přidávat zmínky mých zkušeností s muži. Nejdřív zlehka, pak už na rovinu. S tím přišly i trochu věci ze sexuálního života. Jak začínal sexuální život s první přítelkyní na střední, jak jsme tehdy dováděli. V mládí měl až fyzický odpor k mužům, až někdy v 18 jsem přes noc zjistil, že mě přitahují i kluci. Co mě naučili gayové, jak jsem byl platonicky zamilovaný do kamaráda a že to byl právě on a jeho popis mazlení s jiným klukem, který mě ukázal, jak si mazlení také užívat. Že to byli právě gayové, kdo mě naučil se mazlit. A že ženy těží z mých zážitků s muži, protože díky mužům jsem lepší milenec žen. Vysvětloval jsem M., že co jsem dřív se ženami dělal, protože jsem si to přečetl v moudré knize, tak dneska dělám, protože si to užívám. Jen díky mužům si dnes nejsem jistý, jestli se mazlím s baculkou kvůli ní, nebo si to užívám tolik, že se spíš mazlím o baculku.

Vyprávěl jsem jí o vztahu s Danielem. Před ním jsem nechápal, proč se ženy chovají jak se chovají. Proč vztahy navazují jinak, než muži? Já bych se vyspal s kdejakou jen pro svou a její radost, tak proč ony okolo toho dělají takové cavyky? Povídal jsem M. o tom, že s Danielem si to užívala moje ženská část, jaký to byl pocit mu u něj doma vařit, a jak jsem se pak přistihl při tom, že když jsem s muži, tak se chovám úplně stejně, jako se k mužům chovají ženy. Ale že sakra vůbec netuším, proč se tak chovám! Tehdy s Danielem mi došlo, že nejspíš ani ty ženy nevědí, proč se chovají jak se chovají. Myslím, že si často zpětně vysvětlujeme své chování, hledáme nějaké důvody, ale že to vůbec nemusí být ty skutečné důvody, proč jsme se zachovali jak jsme se zachovali.

Pro M. jsem to uzavřel, že díky mužům jsem lepší milenec žen a moje bisexualita mi ukázala další stránky života, takže jsem díky ní lepším člověkem, než jsem byl dřív.

Poslouchal jsem reakci od M. a uvědomil jsem si, že to bylo další 1.5 olivy - sexuální orientace a půl olivy jsem započítal za to, co si ženy mohou užít v posteli, když se jim věnuji já. A zdálo se, že to pořád není problém. Ona to snad zvládne.

Dokonce během hovoru prohlásila, že my dva si spolu asi budeme hledat druhého chlapa. Ucítil jsem záchvěv naděje - chtělo by to nějakého kulturního cestovatatele, který M. dodá to, co já nezvládám. Někde vzadu se objevila úleva: "Někdo mi s ní pomůže!". Nechtěl jsem věřit svému štěstí.

Tak jsem přidal poslední zbytek čtvrté olivy. Co přináší rozkoš mě. Popisoval jsem, co si užívám, jak to vnímala jedna z mých přítelkyň a co jí to přinášelo. Opět jsem překvapil, zase něco nového, další střípek mé zvláštnosti. Zdálo se, že vlastně ani to není problém. M. už několikrát během telefonu dala najevo, jak je pro ni příjemné si takhle do hloubky a otevřeně povídat. Že to s málokým jde. A že ji nenapadlo, jak rychle ke mně bude cítit blízkost. Bylo toho mnohem víc, ale nedokážu to popsat... Z toho, co jsme si během prvních telefonů řekli, si krom pár faktů hlavně pamatuji pocit: snad jsem na druhé straně cítil zamilovanost.

Začali jsme si domlouvat setkání v pondělí. Rovnou jsem jí řekl, že jak to tak vypadá, tak nám na první setkání jen pár hodin povídání stačit nebude. Kvůli tomu, že před sexem s někým novým chci oboustranný test na HIV, tak jsme se domluvili, že si uděláme test sami. M. to uzavřela tím, že jak přijede, že se ode mně nechá opíchat. Že myslí ten test mi došlo až po chvíli :-) .

M. mi taky řekla, že sobotu má mít rande s dalším mužem, který jí napsal na seznamce. Pobavilo mě, že s tím odpovídáním na seznamce jsme na tom vlastně podobně. Vyprávěla mi o něm, další muž vypadal na veselého společenského chlapíka, kterého baví cestování. Začali jsme mu říkat Chachar. Byl jsem rád, vypadalo to nadějně, někdo, kdo by s ni jezdil na výlety, cestoval, chodil na koncerty.

Náš druhý telefon trval 5 hodin.

3 dny kontaktu, trocha psaní a 9 hodin povídání. Během toho jsem se stihl představit a něco málo dozvědět o protějšku. Došlo mi, že jsem ji pouštěl tak málo ke slovu, protože jsem na ni chrlil nejen co jsem, ale taky proč a jak se s někým takovým žije. Je mi jasné, že když se popíšu v jedné větě, tak to skoro nikdo nedá. Málokdo má v životě zkušenosti s takovou kombinací zvláštností. Ale když mám prostor to vysvětlit a přiblížit, tak mám šanci. Tentokrát jsem narazil na někoho, kdo je tak otevřený, že to všechno nejen že přijímá, ale zároveň v tom nachází pro sebe přínosy. Uvědomuju si, jak je to vzácné, jak málo se něco takového poštěstí.

To byla moje miska oliv. Pravda malá, ale rozhodně vydatná. Tak intenzivní chuť málo kdo zvládne a o to víc si vážím těch, kteří to dokážou. Díky všem, kdo jste pobyli v mém životě.

PS: Teď už jsme s M. spolu měsíc. Měsíc, kdy s oboustranným překvapením víc a víc zjišťujeme, jak se k sobě hodíme v oblastech, kde bychom to nečekali. S Chacharem to nedopadlo, ani s tím po něm. Ale to nevadí, teď není potřeba - a máme čas.